Nežárli!

71 3 3
                                    

(Pohled Kíry)
Vzbudila se, uviděla Tobyho. „ Kam jdeš?" „ Musím na lov na par dní, a pak bojovat s jinou smečkou" Kíra měla kamený výraz. „ Ne! Prosím zůstaň" „ Nemůžu, musím pryč. Za pár dni tu budu" řekl a objal jí. „ Ale já tu nechci být sama" „ Sama nikdy nebudeš" Zavřela oči a zachumla se do jeho objetí ale potom byl už pryč, když se podívala. Nerešila to a šla. Nekoukala na cestu a narazila do vlka. „ Promiň" řekla. Podívala se opatrně na něho. „ To nevadí" řekl ten vlk.  „ Jsem nemotorná" Řekla a trochu sklopila hlavu. „ ale ne jen si nekoukala na cestu, jak se jmenuješ?" „ Kíra a ty? " „ Dylan" „ Ty žiješ tady ve smečce?" „ jop ty?" „ Jj" usmáli jsme se. „ Půjdeme někam?"

„ Co si jít zaplavat" „ Skvělí nápad" Šly jsme k vodě. Tam jsme šly do vody. Cákla jsem po Dylanovi a dělala jako nic. On to hned zobrazil a stříknůl po mě vodu. Zasmála se. Potom už po sobě stříkali vodu. Kira se začala smát. Pak se k tomu přidal i Dylan.

(Pohled Buddyho)
Uslyšel jsem smích šel jsem za tým. Byla to Kíra a Dylan. Stříkali po sobě vodu a smáli se. Nevím proč ale zvednůl jsem se a šel za nimi. „ Ahoj co děláte?" zeptal jsem se najednou. „ No nic jenom po sobě stříkáme vodu" Ani mi neřekla Ahoj? Řekl jsem si v duchu. „ A ani za pozdrav ti nejsem?" Podíval se na Kíru ale ona nic. „ Aha, už to Chápu" odešel jsem.

Sedl jsem si na Skalku. Přišla tam moje sestra. „ Co se děje?" „ Prostě si myslím že Kíru chce Dylan, ale on nesmí chci ji já" Řekl jsem a sklopil hlavu. „ Ale bracho, ona miluje určité tebe" „ To si nemyslím"

(Pohled Kíry)
Co tomu Buddymu zase je? Did se nic nestalo. Ale teď už stalo. Přemýšlela jsem , a Dylan mi dal pusu na čumák. Stuhla jsem celá. „ c-c-o-o-t-o d-ě-l-á-š"
Vykoktala jsem ze sebe. „ Nic jenom jsem ti dal pusu, vadí?" „ No asi ne, ale ať se to už neopakuje" „ Promiň" „ To nic" objala jsem ho. Ještě že to neviděl Buddy doufám. Ale opak Buddy byl v křoví.

Utekl, běžela jsem za ním. „ Počkej!" Buddy se na mě otočil. „ Co je?" řekl trochu naštvaně. „ Není to tak jak si to viděl" „ HM" „ Proč ty to tolik vadí?" trochu jsem zařvala. „ Protože tě Miluju ty trupko" Běžel pryč. Byla jsem stuhlá. Par nocí jsem Buddyho neviděla. Ale když bylo ráno tak tam byl vždycky první. Když jsme se na něho koukla opratil oči jinám.

O týden později
Uběhl týden a můj bratr by se měl vrátit. Když jsem tak jenom ležela, uviděla jsem jak Dron má na zádech Tobyho. Přišla jsem k němu. „ Toby! " pohladila jsem se ho. Dal mi ho a já ho vzala do doupěte. Začala jsem mu obvazovat rány a čistit je. „ Toby! Si v pohodě" trochu sním zatrásla. Ale nic se ale nestalo.

Skusila ho nechat spát a šla za Dronem. „ Drone díky že si přinesl Tobyho" „ To je dobrý , nic to skoro nebylo" „ Ale bylo" „ Dobře , já musím jít hlídat je večer tak ahoj" „ Ahoj" odešla jsem za Tobym. Uviděla jsem Tobyho a on otevřel oči. Skočila jsem ma něho.  „Toby" vykřikla jsem a obímala ho.

Tak snad se líbí? Je to po dlouhý době, teď si prostě přicházím něčím co jsem ani nechtěla zažít. Takže jsme neměla čas protože jsem jenom brecela a řešila to. Omlouvám se za chyby. Vaše
                                               Karol❤

Vlčí smečka❤Kde žijí příběhy. Začni objevovat