Mani naa essa en lle?

Vzpomněl si na Legolase

O dvacet let později

Aragorn si dával pozor, aby našlapovat tiše a plížil se krajinou jako duch. Široko daleko nikoho neviděl, ale to neznamenalo, že tam nikdo není. To už se naučil velmi dávno.

Dnes to bylo dvacet let ode dne, kdy přišel o Arwen. Tedy...nebyl si tím tak úplně jistý, ale mělo by to tak být. Tady v pustině neměl kalendář.

Dvacet let. Dvacet let měl v srdci temnou díru, zející prázdnotou.

Vzpomněl si na Legolase, elfského prince, Jehož tehdy poznal. Den potom, co spolu mluvili, odjel elf aniž by řekl jediné slovo, a Aragorn mu to nezazlíval. Mrzelo ho, že už elfa možná neuvidí, protože mu s ním bylo dobře. Na druhou stranu nesnášel loučení.

A teď byl také Legolasovi neskonale vděčný.

Poté, co odjel, Aragorn přemýšlel. Přemýšlel, jak ho vidí ostatní. Legolas sice neřekl ani slovo, zato mladík našel v zahradě lístek, na místě, kde spolu poprvé mluvili. Bylo na něm jen pár vět, napsaných ladným, rychlým písmem. Nemyslím, že by si přála, aby ses zhroutil. Zkus se vzchopit.

Ačkoliv to znělo stroze a přísně, Aragorna nakonec úvahy o té zprávě postavily na nohy. Ano, jeho milá si nepřála být tak oplakávaná, jestliže by to znamenalo smrt Aragornova ducha.

Do Elrondovy mysli se vrátila naděje pro lidi.

Teď se mstil. Trávil svůj čas znovu v divočině, bil se, pomáhal, kde se dalo, zkoumal lidská srdce a střežil Kraj. Všem, kteří ho poznali, připadal strohý a tvrdý, a přesto, když se usmál, byl ten úsměv překrásný. Pro Arwen, pro její památku, teď bojoval proti Nepříteli, jako předtím bojoval pro její ruku.

Byl v tom dobrý. Vždy byl dobrý bojovník, a třebaže ho vedla pomsta, nenechal se jí zaslepit. Byl nezlomný, silnější a odolnější než jiní lidé a málo podléhal únavě. Svou vůlí by dokázal odolat i těm nejmocnějším Středozemě.

Elrondova jiskřička naděje se proměnila v plamínek, a ten se rozrůstal v plamen.

Byl rád, že ho tehdy elfský princ oslovil. A mrzelo ho, že mu nemá jak poděkovat.

Omlouvám se za ten timeskip, ale nedovedl a jsem si představit to loučení. Takže se mi tohle řešení líbilo.
Taky se nezlobte za dobu, kdy vydávám, ale dřív to prostě nešlo.
Spěte sladce, amigos y amigas.

R39