Za oponou Příhod [ZASTAVENO 4EVER]

Tetička Syringa

Následující text je o mé kouzelnické tetě Syrinze Sundawnové. Mě osobně se to dost líbí, ale posuďte sami :D Jen dodám, že pravdy je tam jen špetíček, tak nepatrný, že i prach je oproti tomu obr. Mimochodem, víte, co je v češtině   "syringa", "oxlip" a "daisy"? :D

Tetička Syringa je pravděpodobně jedna z nejzajímavějších kreatur naší rodiny, od své obsese do růžové a fialové barvy až po neustálý pud někomu pomáhat.

Abych řekl pravdu, nikdy jsem svojí tetičku neměl rád. Dodnes obdivuji svého strýce Petera a sestřenky Susan a Cannie, kteří s ní dokáží žít pod jednou střechou. No, dokázali, abych byl přesnější; možná i proto její dvě děti tak podezřele rychle vypadly z domu.

Syringa je moták, i když jí to nikdy nijak zvlášť nezajímalo. Pochází z bohaté rodiny MacBritonů a již odmalička byla jaksi svým způsobem... jiná. Naštěstí její šíleně přeslazenou povahu nezdědila ani Susan, ani Cannie.

Teta má šílenou, naprosto nevkusnou a odpornou mánii do růžové a fialové barvy. Každý den chodívá nacpaná od hlavy až k patě do očí bijícího oblečení, které jsou nakupovány zcela jistě jen na Příčné ulici v asijském obchůdku Pinku to Papuru: Oblečení pro každou příležitost! (byl to jediný obchod, který nebyl v průběhu Kouzelnické války nijak poškozen či vykraden. Jednou či dvakrát proti Pinku to Papuru uspořádala madame Malkinová protest, byla však tvrdě zaražena skřety). Obzvláště pak její oblíbený kousek outfitu je nadýchaná růžovoučká vestička, která už stihla způsobit nemalé problémy; jednou do jejího domu vtrhlo Ministerstvo kouzel, že prý hledají uprchlou vězeňkyni Dolores Umbridgeovou – byl z toho obzvláště velký skandál, zejména pak v Denním věštci. Den na to má matka obdržela telefonát umáčený v slzách mé tety, že její vestička záhadně zmizela (takhle obvolávala všechno známé i neznámé příbuzenstvo). Až později jsem zjistil, že za záhadným zmizením vestičky stály sestřenky Susan a Cannie, kteří ji spálili a popel vysypali do Charlockého potoka (ten pak nabral asi na týden sladkou růžovou barvu). Tetička však nelenila a pořídila si novou, tentokrát sytě fialovou vestu, s ještě více pukrlaty a mašličkami.

Její přeslazený vkus do oblečení se bohužel promítl i na její povahu; co by to bylo za její větu, kdyby na konec nedala nějakou extrémně roztomilou lichotku (třeba „číča", „zlaťoulinka" nebo „miloušečánek"). Korunu všeho pak nasadí, když se všem snaží pomáhat (zejména v oblasti módy – nutno říci, že v tomto, i jiném ohledu je tak sto let za opicema), radit nebo prostě jinak kritizovat (kritizuje všechny, jen né sebe).

Nikdy jsem nezaregistroval, že by tetička Syringa pracovala. Její bohatá rodina jí platila celý život, než potkala Petera, a ten zase pracuje v odboru pro Uplatňování kouzelnických zákonů. Tak že o peníze nikdy neměla nouzi.

Orchideje jsem začal nenávidět od té doby, co je teta nacpala do každého koutu jejího domu. Orchideje s širokou paletou barev, o kterých jsem ani nevěděl, že existují, jsou všude, kam se jen podíváte. Právě tyto i jiné květiny jsou tetinou vášní, stejně tak jako i pro její kamarádky, s kterými se tak hojně navštěvují (Oxlipa Armstrongová a Daisy Nightingaleová jsou všechno, jen ne normální).

Myslím, že jsem toho už na svou tetu prásknul více, než je u mě zvykem. Tak že raději bych to tady ukončil, než se zase dostanu někam do ilegálního obchodu s kradenými orchidejemi z Indie. 

Což mi připomíná, jestli chcete napsat i vy něco o svých kouzelnických příbuzných, klidně můžete :D