Hale & Stilinski Family Story

Part of the Family

Derek

Dojeli jsme domu.
Už v chodbě jsem cítil pach nervozity a strachu. To mě ještě víc napnulo. Děti jsme s Alecem dali nahorů do postýlek.
Když jsme sešly do obýváku, Stiles s Magnusem na nás čekali. Oba jsme se posadili naproti nim.

,,Tak co jste zijstili? Kdo je to? " začnu se vyptávat.

Něco mi nesedí, oba dva jsou nervozní, a stále po sobě pokují.
Nakonec se odhodlá Stiles a začne mluvit.

,,Jen abych objasnil, jsou to drápy alfy, sic byli pod kouzlem mé matky, ale díky mé magii ukázaly pravdu. Thalia měla zakázaný poměr, byla podsvěťanka.
Aby neuvrhla svou rodinu do nebezpečí, musela se vzdát syna. Má matka už dávno měla kontakt na institut. A věděla, že je tam pár, který nemohl přijít do jiného stavu. Tak se mezi sebou domluvily a to dítě tam poslali."

Odmlčí se Stiles, a nervozně pohlédne na Aleca.

,,Alexandře, jsi to ty. Jsi synem Thalie Hale."

Po jeho řeči nastane divné ticho.

Já zírám před sebe a nemůžu uvěřit co jsem slyšel.

Alec je můj bratr?

Lovec stínů?

On není Liška?

S pohledem upřeným před sebe jsem nevnímal.
Myšlenky mi lítali hlavou a já je nemohl usměrnit.
Tohle není možné. Celou dobu si myslíme, že je to liška, nebo vlkodlak.

Ale že má matka měla poměr s lovcem?

Najednou mě z myšlenek vytrhne Stiles, když vzhlédnu spatřím ho jak u mě klečí a snaží se mě probrat z myšlenek.

,,Dere jsi v pořádku?"

Zeptá se mě a zadívá se do mých očí.

,,Jsem. Jen tomu nemužu uvěřit."

Rozhlédnu se.

Chtěl jsem si o tom promluvit s Alecem. Ale není tu.

,,Alec to nevzal dobře. Vypadá to že jel vynadat Maryse do Idrisu," odpoví mi na nevyřčenou otázku Stiles.

,,Stejně to nechápu. On je lovec a zároveň vlkodlak?"

,,Ano. Marysa mu musela podávat lektvar aby se jeho vlčí stránka neprojevila.
Aby byl pravým lovcem."

,,Sti chci s ním mluvit je to můj bratr.
Je součástí naší rodiny."

Řeknu nešťastně.

,,Já vím Dere, ale teď ho nech ať se vzpamatuje.
Musí vstřebat to, že rodina ve které vyrustal není jeho rodina."

Odpoví mi a pohladí mě.

Alec

Stojím v Idrisu.

Ovládaj mě emoce. Tak naštvaný jsem snad nikdy nebyl. Moje matka není má matka.
Já nejsem to co jsem.

A co vlastně jsem?

Sakra celý život žiju s výchovou že jsem jeden z vyvolených. Označen andělem.

Nasupeně vstoupím do domu mých "rodičů".

Když mě matka spatří, zatváří se vyděšeně. Poznala na mě že to vím.

,,Kdys mi to hodlala říct?"

Vybafnu na ní naštvaně.

,,Alecu uklidni se prosím.
Nechtěla jsem ať se to dozvíš. Ale s tátou jsme měli problémy přijít do jiného stavu. Nakonec mě kontaktovala moje známá a my s tátou dostaly tebe.
Byli jsme šťastný.
Ve svých pěti letech jsi začal projevovat své schopnosti.
Abys věděl, jsi né jen lovec, máš v sobě krev alfy. Jsi i na půl vlkodlak.
Vyhledali jsme s tvým otcem čaroděje a ten nám od té doby posílá lektvar, který piješ před každým úplňkem. Potlačuje to toho vlkodlaka v tobě."