Děti Pobertů

Kapitola 1.

Kate:

ráno jsem vstala na můj vkus až moc brzy..ale to mi bylo jedno..dneska je ten Den!!kdy jedu do Bradavic!!

"Tati,Tati,Tati,Tati!!!!!" křičela jsem přes celý dům ,seběhnout schody se mi nechtělo a tak jsem sjela dolů přes zábradlí,

"Dobré ráno princezno ,co tak brzy na nohou?" zeptal se pobaveně a objal mě,jako každé ráno

"Tati! dneska je TEN den!!" vykřikla jsem na něj a on na mě hodil hraně nechápavý výraz

"Nevím o čem to mluvíš" řekl naoko nechápavě

"Tati!" zasmála jsem se a on toho konečně nechal zatočil se mnou ve vzduchu se slovy

"Moje Holčička konečně jede do Bradaviiiic!!!!"

tentokrát jsem se smála já..a to naplno

...na nástupišti..

táta táhl můj vozík a já seděla ne něm...když jsme stáli před tou zdí tak jsem z něj neslezla

"Připravená?" zeptal se táta a já přikývla..

ihned se táta rozeběhl proti té zdi a já ani nezavřela oči,bylo to jako projít závěsem

porozhlédla jsem se kolem sebe a musela sbírat pusu ze země

"Páni!..je ještě hezčí než na fotce!" vydechla jsem užasle nad Bradavickým expresem

a když jsme u těch fotek...no táta a máma se nechali poslední školní rok vyfotit u Bradavického expressu

"Jdu ti odnést kufr do kupé" mrkl na mě táta a já přikývla

rozhlížela jsem se kolem,všude jsou děti s rodiči..někteří v mém věku a někteří starší..

rozešla jsem se směrem k vlaku,byla jsem myšlenkami jinde a tak nedávala pozor na cestu,což se mi vymstilo..srazili sme se...a když říkám mi myslím tím mě, jednoho kluka který šel zprava a druhého který šel zleva..teď se všichni tři válíme na zemi.....slyšela jsem cvaknutí foťáku ale moc jsem to nevnímala

"Pardon" řekli jsme všichni tři nastejno což nás rozesmálo

zvedla jsem se a když byly na nohou i oni tak jsem si je pořádně prohlédla

ten nalevo je černovlásek s modrýma očima.. a ten napravo má  usměvavé hnědé oči a vlasy barvy špinavé Blond..takové do hněda..

"taky jedete poprvé do Bradavic?" zeptala jsem se ihned a oba přikývli

"Já jsem John Lupin..ale říkejte mi Johny" řekl ten špinavo-blonďák

"Já  jsem Jason Black" Představil se ten černovlásek a já na něj vyvalila oči..věděla jsem kdo zradil mé rodiče...a přede mnou teď stojí jeho syn ,ale pořád mi vrtá hlavou,proč dali důvěru v toho člověka..

'ale vypadá mile...dám mu šanci' pomyslela jsem si

"Já jsem Kate Potterová" představila jsem se a černovlásek sklopil pohled

" Víš já...je mi líto co se stalo tvé Matce.." ozval se po chvíli černovlásek..vážně není asi špatný

"Není to tvoje chyba..tys nezradil moje rodiče..a já tě neodsoudím hned podle toho kdo je tvůj otec..nejdříve tě chci poznat....a pak odsoudit" zasmála jsem a oni se mnou a tím se uvolnila atmosféra , v tom za mnou přišel táta

"Tak Kate za chvíli odjíždíš" povzdechl si táta a já byla smutná z toho že tu není Harry

 "Neboj tati, ty to zmákneš" Zazubila jsem se na něj a on mě objal