Děti Pobertů

Kapitola 2.

Jason:

Kate je skvělá..popravdě jsem si myslel že mě dcera Jamese Pottera bude nesnášet..ale je to právě naopak...cítím že  z nás tří budou ti nejlepší kamarádi

prefekt nás vedl po schodech...ty schody mě zabijou!!

došli sme k obrazu buclaté dámy kde vyslovil Prefekt Heslo

"Hrdost!" 

vešli jsme dovnitř ,ta společenka je úžasná!!!

"páni! je úžasná!" řekl jsem a ve stejnou chvíli se mnou i Kate a Johny, začali sme se smát

"Kluci chce se vám spát?" zeptala se Kate

"Ne!" řekl Johny

"Rozhodně ne!" odpověděl jsem  také a Kate se ušklíbla...hned sme s Johnym poznali že něco chce udělat..

" co takhle začít školní rok něčím zajímavým?" otázala se , a mi přikyvovali jako divý

"jakožto Potterová si myslím, že by sme mohli školníku Filchovi dát malí dáreček na uvítanou" vysvětlila a já se musel ušklíbnout..když jsem viděl toho školníka myslel jsem si že je to ta jezerní příšera a vyjekl jsem, všichni se začali smát když jsem to odůvodnil

"Beru" řekl jsem prostě a plácl si s ní

pohled jsem hodil na Johnyho, přemýšlel

!Já vám nevím..co když nás vážně chytí?" zeptal se s obavami, poplácal jsem ho po zádech

"Klídek Lupine..budeme si dávat pozor..jdeš teda do toho s náma?...oficiálně tě zvu k tomu udělat náš první žertík v Bradavicích!" řekl jsem a čekal na jeho odpověď,viděl jsem jak se mu zajiskřilo v očích

"Jdu do toho" řekl pevně a tak sme si všichni plácli..

počkali jsme až všichni odejdou spát a pak sme se pomalu vykradli  ven ze společenky

ještě jsme slyšeli jak buclatá dáma nadává že jdeme tak pozdě večer brouzdat hradem a ještě k tomu první den školy ale Kate ji dokonale odrovnala ,ten její výraz byl k nezaplacení

"takže..když jsme s tátou byly v příčné ulici tak jsem se stavila u taškáře..vlastně jsem se u něj objevila omylem ale to je jedno....koupila jsem si u něj dělbušné bonbóny" řekla a po tváři se jí rozlil šibalský úsměv který nás všechny nakazil

"A co jsou zač?" zeptal se Johny

"Není to jedno?...hlavně to dejme Filchovi..až je sní tak uvidíme co jsou zač no ne?" uchechtl jsem se a oni přikývli,

opatrně jsme našlapovali aby nešel slyšet ani jediný zvuk...také sme se úspěšně vyhnuli profesorce, problém byl když jsem zašli za roh

"Sakra!" slyšel jsme Kate a podíval se co se děje, byla tam nějaká kočka...

"Co se děje?" zeptal se Johny nechápavě

"Ta kočka mňouká...může jí někdo slyšet a tak nás někdo najde!"  vysvětlilaKate a já chápavě přikývl

"Co sní?" zeptal se Johny

všichni tři jsme přemýšlely...ale nic..Kate ji z ničeho nic chňapla a hodila ji za sebe,ta kočka skončila v nějakých hodinách...dusili sme se smíchy a dál potichu našlapovali směr Filchův kabinet..

 počkali jsme až Filch vyleze a bude hledat tu prašivou kočku a pak jsme se vkradli do jeho kabinetu kde jsme na stoličku položily Bonbóny,

"Johny jdu hlídat!" špitla k němu Kate a on přikývl a šel

"Co uděláme pro to aby to skutečně snědl?" zeptal jsem se a ona vytáhla Brk a pergamen a začala na něj něco psát..pak ho položila k té bonboniéře a rychle sme se šli schovat za Roh a pozorovali Filche který tam po chvíli šel...

BUCH!

Ozvalo se a ne jedinkrát..vyprskli jsme smíchy a rychle utíkali zpátky do Nebelvírské společenky,samozřejmě to nebylo lehké protože jsme se u toho smáli a Johny spadl na schodech,

vyhrkl jsem Heslo a vešel dovnitř, uviděl jsem křeslo a celý udýchaný se do něj svalil,Johny ně napodobil a svalil se do křesla na proti, vzato Kate sebou třískla na Gauč

"To bylo skvělí!" vyhrkl jsem ihned co jsem se rozdýchal a následoval další výbuch smíchu...prostě jsme tam jen seděli a smáli se

" Kluci..jsme ráda že jsem vás poznala.." řekla Kate a upřímně se usmála

"Jo...zdá se jako bych vás znal snad celí život..." přiznal jsem

"Jo...rozumím si s váma,oběma..jako ještě s nikým jiným" přidal se Johny

povídali jsme si tam asi ještě dvě hodiny než jsme uznali že půjdeme spát...

když na to teď myslím..ani jsme ještě neviděli pokoje...

"Dobrou noc!" křikla na mě a Johnyho Kate něž zašla do pokoje

"Kterou postel chceš?" zeptal jsem se Johnyho když jsme došli do pokoje..

máme štěstí!..máme pokoj jenom pro sebe!

"Tuhle!"    vykřikl a skočil na postel na proti té u okna, zasmál jsem se nad tím jak objímal tu postel,já si vzal tu u okna, na proti té jeho, svalil jsem se na ní a rozesmál se ještě víc nad Johnyho chováním

"mi budeme nejlepší kamarádi má milá postýlko!" řekl s úsměvem a dál objímal svoji postel...idiot! ale je s ním sranda

ihned co jsem se přikryl jsem usl..