Vyrážím za Nikou, honí se mi hlavou tolik věcí. Kdo byla ta holka? Proč na něj musím stále myslet? Proč není semnou? Proč se neozval? Proč asi ty krávo! Měla bych se o nej nezajímat a užívat si života!
Nika stala přesně tam kde jsme se dohodli. Pozdravila jsem ji 'Ahoj Nikol, tak Povídej!' Podívala se na mě jestli jsem blázen nebo co : 'Počkej prosím tě, až si někde sedneme, chceš jít na kávu ke mně nebo někam ven?'
'Asi raději k tobě' Myslela jsem na to, že bych mohla mít nějaký záchvat ať už breku, nebo vzteku.
Po hodině povídání si jsem si něco uvědomila : 'Ty jsi se bavila s tím Sebastianem žejo? Vždyť to je Maxe kamarád, jste stále v kontaktu?' Nikol se zamyslela : 'Jasně, že jsme, a jasně že se z něj pokusím něco vytáhnout, klidně hned teď! A vytáhla mobil. Je to ta nejlepší kamarádka na světě, umí mi číst myšlenky, ale bylo mi blbé aby to zjišťovala po telefonu. 'Ne, po telefonu ne, prostě až se s ním setkáš' Prosím ať je to co nejdříve!!!! 'Máš pravdu, dnes večer jdeme někam do klubu, nebo tak, až bude vhodná chvíle zeptám se ho a teď mi pojď poradit co si mám vzít na sebe' Zdá se mi to, nebo se změnila? Opravdu asi nezdá, jestli se zamilovala, budu za to moc ráda, alespoň jedna z nás může být šťastná.
_________________
Zase je to mega krátké, ale jen kvůli tomu, že to píšu počasí toho co přítel spí po noční, pokusím se něco napsat večer, něco delšího ❤️
