Útěk

242 26 2
                                    

Ashley
Nechtěla jsem usnout.
Nebo spíše jsem nemohla.
Posadila jsem se a prohrábla jsem si vlasy.
Postavila jsem se a rozešla jsem se do koupelny, kterou jsem našla, když jsem šla do jeho pokoje.
Svlékla jsem ze sebe zbylé oblečení a vlezla si do sprchy, kde už tekla teplá voda.
Otočila jsem se ke sprše zády a namočila jsem si vlasy.
Podívala jsem se na šampón a měl tu jen svůj.
Samozřejmě nevím proč mě to překvapuje, když jsem tady nejspíše první dívka, kterou tu má.
S mírným povzdechnutím jsem ho vzala do ruky a tu černou..fakt byla černá..tekutinu jsem si nalila na ruku.
Lahvičku jsem položila zpět a otočila jsem se ke sprše čelem a začala si prsty jemně masírovat hlavu.
Jeden bod pro něj.
Ten šampón nádherně voní.
Otočila jsem se zpět a po celou tu dobu jsem měla zavřené oči aby mi tam nenatekl ten šampón.
Do ruky jsem si vzala druhou láhev a nalila jsem si ji do dlaně než jsem se začala mít a při tom odložila láhev na to samé místo.

Když jsem se konečně umyla, tak jsem vylezla z koupelny a zabalila jsem se do jeho ručníku.
Mínus jeden bod za to že tu nemá fén.
Vzala jsem si na sebe opět jeho věci a tkaničku jsem si radši předem zavázala.
Předklonila jsem se a ručníkem jsem se snažila osušit si vlasy, tak abych nemusela být nemocná.
Spokojeně jsem se na sebe podívala do zrcadla.
Konečně vypadám jako normální člověk.
Usměju se ale úsměv mi hned zmizí.
Ale co když se zase proměním?
Zatnu ruce v pěst.
Budu to zvíře uvnitř sebe držet co nejdéle to vydržím.
Kývnu hlavou a vyběhnu ven.
Otevřela jsem dveře a šla jsem si ven zaběhat.
Milovala jsem svobodu.
Najednou jako kdyby mnou probleskla vzpomínka.

Viděla jsem jak vedle mě někdo běží a směje se i semnou.
Byla to dívka a měla černé vlasy.
Najednou se zastavila a sledovala něco za ní.
Její pohled byl vyděšený.
,,Sestři.."

Trhla jsem sebou, když mě někdo chytl za ruku.
Otočila jsem se na něj a v očích jsem měla slzy.

,,Měla jsem sestru.." Zašeptám a zavrtím prudce hlavou abych to vyhnala z hlavy.
Otočila jsem se k němu zády a vytrhla se jeho sevření.

Lucas
Probudilo mě bouchnutí dveří.
Radši jsem se ani nedíval kolik je hodin.
Ona se fakt chová jako malé dítě.
Zavrčím a postavím se tak aby se mi netočila hlava.
Vzal jsem si na nohy tenisky a vyšel jsem ven.
Rozhlédl jsem se kolem sebe ale nikde jsem ji neviděl.
Odplivl jsem si a pomalu se rozběhl podél silnice.
Konečně jsem ji zahlédl.
Neuběhla toho moc a tak jsem na ni chtěl zavolat, ale všiml jsem si toho že se dívá někam do prázdná.

Chytl jsem ji za ruku a prudce ji k sobě otočil.
Všiml jsem si slz, které se jí hromadily v očích.
Prudce se ke mě otočila zády a podívala se někam jinam.
Něco tu bylo špatně.
,,Neměla by jsi takhle utíkat. Je možné, že po nás teď jdou protože to byla vlastně krádež co jsem udělal." Svěsil jsem ruku dolů a podíval se na ni.
,,Ashley odpověz mi aspoň."
Zvedla ruku a střela si slzy než se ke mě otočila.
,,Vzpomněla jsem si. Měla jsem sestru." Zašeptala a podívala se mi do očí, ve kterých jsem viděl strach, smutek, nenávist.
Natáhl jsem k ní ruce abych ji obejmul, ale ona sebou cukla a rozešla se zpět do chaty.
Tiše jsem si povzdychl a byl jsem rozhodnutý jít za ní, ale něco mi v tom zabránilo.
Otočil jsem hlavu na stranu a všiml jsem si houkání policejných sirén.
,,Ash!" Křikl jsem na ni a když se otočila všimla si toho tak též.
,,Uteč do auta! Hned!" Nezaváhala a nasedla tak jak jsem chtěl do černého Ferrari.
Já se rozeběhl k chatě a vběhl jsem do vnitř.
Vzal jsem složku a papíry a vyběhl jsem ven. Nasedl jsem do auta a složku hodil za sebe a rychle jsem nastartoval.
Vjel jsem do lesa, kde byla cesta, kterou jsem znal na zpaměť.
Pokud tudy pojedou, tak jim přeju štěstí.
Zařadil jsem a rozjel jsem se o něco rychleji.
Když jsem se pohledem zadíval na Ashley vypadala celkem v klidu.
Jako kdyby to zažívala, každý den.
Autem jsem vyjel na silnici a rozjel se ještě rychleji.
Jel jsem přes 200 a to jsem mohl jet ještě více, kdybych neměl strach o její život.
Policie za námi už přestala houkat a tak jsem povolil volant a o něco více se uklidnil.
,,Kam teď pojedeme?" Dívala se před sebe.
Jako kdyby tam něco mohlo být.
,,To nevím. Ale jedno vím jistě. Policie po nás půjde dokud nás nedostanou."
,,Takže jsme na útěku." Podíval jsem se na ni a přikývl jsem.
Byla tak klidná narozdíl odemě.
,,Co tygřice?" Pokročila rameny.
,,Zatím asi spí. Chceš ji snad zpátky?" Konečně se na mě otočila.
,,Ne. Nebo já spíše nevím. Ty a tygřice jste jedna. A já se nebudu rozhodovat, kterou z vás dvou chci." Podíval jsem se na silnici a zase na ni.
Ale to už měla pohled zabořený v okýnku.
,,Lucasi?"
,,Mhm?"
,,Zaboč tady do prava."
,,Ale vždyť tu není" pohledem jsem si všiml jedné zatáčky do lesa. Polkl jsem a zabočil tam. Nevím proč tam chtěla ale udělal jsem to.
,,Zastav." Udělal jsem co chtěla.
,,A zůstaň tady. Za chvilku jsem tady." Vystoupila a já ji nechápavě sledoval.
Co chce sakra dělat uprostřed lesa?!

Ťukal jsem do palubní desky a čekal jsem pět minut než jsem slyšel cvaknutí dveří a až poté si nalezla do auta.
,,Můžeme." Podíval jsem se na ni a začal jsem se smát.
Trhla po mě vražedným pohledem a já k ní natáhl ruku abych ji sundal jehličí z vlasů.
,,Pokud jsi chtěla na záchod měla jsi říct. Já bych zastavil a nevypadal bych vyděšeně jestli mě chceš zabít tady v lese a někde mě zahrabat."
Zasmál jsem se a nastartoval.
,,Holka ty mi dáváš."
,,Tak už jeť." Zavrčela a já nastartoval a vyjel na silnici.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Věnováno tobě a tvé
nedočkavosti dalšího dílu :D
@Aisha_Hunter

OdlišnáKde žijí příběhy. Začni objevovat