Odlišná

Rozdělení

Lucas
Probudil jsem se až někdy kolem poledne. Ashley ležela vedle mě a tiskla se na mě. Jen jsem se pro sebe pousmál než jsem ji prsty vjel do vlasů a ty prameny, které ji spadly do obličeje jsem dal na stranu abych viděl do jejího nádherného obličeje.
Měl jsem nutkání se k ni sklonit a políbit ji ale neudělal jsem to.
Radši jsem se od ni odtáhl, tak abych ji nevzbudil a šel jsem si dát sprchu. Večer jsem na rychlo objednal jeden pokoj aby jsme měli kde spát.
Lia se nám neozvala, ale budu doufat, že je v pořádku. Přeci jsem ji měl taky starosti.
Svlékl jsem ze sebe zbytek oblečení co jsem položil na umyvadlo a vlezl jsem si do sprchy, kde pustím na sebe vlažnou sprchu.
Nemohl jsem to dostat z hlavy. Jak jsem se ji dotýkal a ona ležela podemnou.
Pěstí jsem udeřil do dlaždiček a sykl jsem bolestí. Ignoroval jsem onu pálivou bolest a vodu jsem vypl. Šáhl jsem pro ručník a omotal si ho kolem pasu. Vyšel jsem ven, utřel jsem si chodidla do koberečku a pomalu se rozešel k zrcadlu. Sledoval jsem svůj odraz a chvíli přemýšlel o tom co bude asi dál. Jestli Ashley vůbec chce tu protilátku. A jak to mezi námi tedy je?
Vyšel jsem ven a rozešel se ke skříni. Chvíli jsem hledal než jsem našel nějaké oblečení, které by mi mohlo padnout. Překvapivě tu nějaké bylo, tak trošku jsem doufal, že v hotelu bývají jen ručníky a takové ty mýdlíčka.
Navlékl jsem na sebe černou košili a džíny. Do ruky jsem vzal tepláky a tričko. Chudák malá. Pořád nosí jen pánské oblečení.
Otočím se k posteli a trošku jsem zaraženě sledoval to stvoření na posteli.
,,Ashley?"

Ashley
Chvíli jsem ještě ležela, i když mě Lucas vzbudil tím jak pustil sprchu.
Nakonec jsem ještě usnula, ale ne na dlouho.
Když jsem zaslechla své jméno jen jsem se pomalu postavila a sledovala jeho zmatený výraz.
Co je?
Eh? Nemůžu mluvit? Jak to?
Podívala jsem se dolů a zahlédla jsem bílé tygří tlapy. Zmateně jsem se na sebe podívala a venku jsem najednou zaslechla houkat policejní syrény.
Střelila jsem po něm pohledem, ve kterém mohl vidět strach a paniku.
Přešel ke mě a hodil přesemě deku. Otočila jsem k němu hlavu a nechápavě sledovala jeho vzdalující postavu.
Kam jdeš?
Můj hlas byl zoufalý. Ale on mě neslyšel.
Uslyšela jsem bouchání na dveře.
,,Vím, že tam jste! Tak otevřete!!"
Nenenene.
To ne.
Seskočila jsem z postele a nechala ze sebe spadnout deku. Pomalu jsem se rozešla k východu a tam jsem si všimla policajtů a vysokého muže v bílém plášti. 
Nenene. Prosím, že to je jen sen.
,,Tak jsem tě konečně našel, Ashley." Pohled jsem vrhla opět na policajti co se snažili Lucase držet na zemi.
,,Ať se uklidní." Houkl na ně a oni do nej začali kopat.
Zavrčela jsem a vrhla jsem se na ně. Ale něco mi v tom překazilo. Ležela jsem pod černým velkým vlkem. Nechápavě jsem ho sledovala.
Lia to nebyla to vím jistě. Ale něco jsem z něj cítila. Ztrátu sebekontroly. Byl to jen vlk. Už ne člověk, ale pouze ztracená duše.
,,Teď půjdeš semnou Projekte." Pískl a vlk jako na povel ze mě slezl. Než jsem stihla jakkoliv zareagovat už jsem měla kolem krku provaz.

 Nebránila jsem se. Pouze jsem sledovala Lucase jak s pomalým sýpáním leží celý od krve na zemi.

Chtěl vstát, ale oni do něj znova kopli.
Už dost..to stačí..
Svázali mi i nohy k sobě takže jsem se nemohla jakkoliv pohnout.
Lucasi..
Neslyšel mě.
A ani neuslyší.
,,Odnést."
Tři policajti vzali za provaz a táhli mě po zemi.
,,Ty tu zůstaň. Kdyby nás chtěl následovat." Vlk si sedl kousek od Lucase a sledoval ho.
Plánoval ho zabít.

Lucas
Uslyšel jsem mlácení do dveří a hned mi bylo jasné, že je něco špatně.
Hodil jsem přes ni deku a pomalu se tam rozešel abych se podíval, kdo to je.
Ale než jsem stihl podívat se kdo to je byl jsem stržen na zem několika muži. Kolem mě prošel muž s bílým pláštěm a mě hned bylo jasné kdo to je.
,,Měli jsme spolu tak krásnou dohodu Lucasi." Prohodil ke mě a já si všiml černého stínu, který šel vedle něj.
Snažil jsem se postavit, ale na doktorův rozkaz do mě začali kopat a mlátit mě.
Černý stín se pohnul a já si všiml jak drží tygřici na zemi.
,,Ash-ley.." snažil jsem se promluvit, ale spíše to bylo jen slabé zasípání.
Díval jsem se na to jak ji svazují a ona se ani nebránila. Jen mě sledovala modrými oči žádoucí o odpuštění.
Ale proč?
Sakra měl jsem ji chránit!!
Pomalu ji táhli po zemi a doktor se ještě u mě zastavil a dřepl si.
,,Můžeš si za to sám. Nikdy by se ti nic nestalo, kdyby jsi dodržel dohodu a spolupracoval. Bylo mi ctí tě poznat."
Zavřel za sebou dveře a vlk zavyl.
Nemohl jsem se ani pohnout.
Takhle to přece nemůže skončit.
Vlk se ke mě rozeběhl, ale nic jsem neucítil.
Silná rána vedle mé hlavy a hlasité vrčení a lámání kostí.
,,Lucasi běž!"
Lia?
Pomalu jsem se vzepřel na rukou a na zem dopadaly kapky krve z nosu a rozseklého rtu.
Na první pokus to nešlo, ale na podruhé už jsem seděl a snažil jsem se zaostřit. Viděl jsem Liu jak svírá vlkovu čelist, ale nevypadalo to jako kdyby ho chtěla zabít.
Jako kdyby ho znala.
Zavrtěl jsem hlavou a postavil se.
,,Kam jeli?" Zachraptím a podívám se ji do očí než zavrtěla hlavou.
Jen jsem se postavil a opřel se o rám dveří a vyšel ven. Začalo sněžit.
Najdu tě.
Ať se děje cokoliv.
Najdu tě a ukončím to.

.........................................................

Další díl po dlouhé době.
No snad jste rádi, a doufám, že bych opět mohla vydávat častěji.
xNekox