Můj nevlastní brácha je SHAWN MENDES?!

~ŠEST~

Po vyndání nákupu jsem šla do svého pokoje. Tomu nemůžu uvěřit. Líbala jsem se se Shawnem Mendesem!

Někdo zaklepal na dveře, tak jsem šla otevřít.

,,Shawne," řekla jsem a překvapeně jsem se usmála.

,,Můžu dák?" ukázal prstem do mého pokoje.

,,Jasně," kývla jsem, pustila ho dovnitř a zavřela dveře. Posadil se na postel a mě stáhl s sebou. Jednu ruku jsem mu obmotala kolem krku a druhou nechala volně ležet ve svém klíně.

,,Sabrino?" zašeptal,  stisknul mi ruku v klíně, druhou mi dal kolem pasu a zahleděl se mi do očí.

,,Ano?" usmála jsem se a začala si namotávat jeho vlasy na prsty a hladit ho.

,,Cítíš ke mně něco?" zeptal se a sklopil pohled.

,,A co jako?" Hrála jsem nechápavou.

,,Něco," pokrčil rameny. ,,Cokoliv víc, než nic."

,,Nó... asi jo," pokrčila jsem rameny.

,,Tak jinak. Dělá s tebou něco, když jsem u tebe?"

,,No tak třeba," zamyslela jsem se a podtónem povídala: ,,Rychleji mi buší srdce a zrychlí se mi tep. Zatají se mi dech, mám motýlky v břiše..."

,,Dobrý, to mi stačí," přerušil mě a dal mi pusu na čelo. Pak se mi zahleděl do očí a políbil. Rukama mi zabloudil podnl tričko, ale já to nevnímala. Cítila jsem zase ten krásný pocit, jak mě v břiše šimrají motýlci a na zádech mě šimrá Shawn. Omylem jsem mu vzdychla do rtů a doufala, že si toho nevšiml. To jsem byla ale na omylu.

,,Vzdychej pro mě," zašeptal do polibků.

,,Debile," zakroutila jsem nad ním hlavou a dál se mu věnovala. Po chvíli jsem se od něj odtáhla a opřela si čelo o to jeho. Zatlačila jsem mu na ramena a shodila ho tak do postele.

,,Líbí se mi, kam tohleto směřuje," šibalsky se usmál.

,,Já vím, mně taky," oplatila jsem mu úsměv, lehla si vedle něj a natáhla se pro ovladač od televize.

,,Ach jo," povzdychl si.

,,Copak?" zeptala jsem se provokativně a začala hledat nějaký sledovatelný film.

,,Já myslel, že budeme dělat něco lepšího," ušklíbl se a položil mi ruku na břicho.

,,Tak to sis myslel špatně," shodila jsem mu ruku zpátky. Odfrkl si a vytáhl mobil. Chvíli tam něco projížděl, čemuž jsem nevěnovala pozornost. Pak ke mě ale naklonil displej a já zjistila, že mě fotí. Natáhla jsem se po prvním polštáři a zakryla si obličej.

,,Ale noták," postěžoval si. ,,Tak mi dej aspoň pusu." S pozvednutým obočím jsem stáhla polštář zpátky a propalovala ho pohledem. Potom jsem se k němu natáhla a dala mu pusu na tvář. ,,To bylo málo," zamračil se, natáhl se ke mně a políbil.

,,Dojdu nám pro něco k pití," odtáhl se a zmizel. Za pár chvil mu pípl Messenger. Vím, že bych neměla, ale moje zvědavost mi nedala. Natáhla jsem krk a četla.

James: Wohou. Pokročil jsi :D ale na to, aby jsi jí dostal do postele máš čas jenom do pátku. Jinak prohraješ a víš, co tě čeká :D

Nechtěla jsem, ale musela jsem to udělat. Mobil byl odemčený, tak jsem posunula konverzaci trochu zpátky. Nevěřila jsem svým vlastním očím a zapomněla, jak se dýchá. Byla tam fotka nás dvou, jak se líbáme, focena před pár minutami. Slzy se mi vehnaly do očí a smutek a nenávist pohltily moje tělo. Konverzaci jsem posunula zpátky, jak byla, vzala telefon, položila ho před dveře, zabouchla, zamkla, zatáhla si žaluzie, pozavírala okna a znemožila tak jakýkoliv přístup do mého pokoje. Sedla jsem si na postel a naplno se rozbrečela.
Klika se zmáčkla a to upoutalo moji pozornost.

,,Sab, prosím pusť mě dovnitř," zašemral.

,,Nech mě bejt!" křikla jsem a přesadila se na okenní parapet.

,,Sabrino prosím, vysvětlim ti to!" začal bouchat do dveří.

,,Neni co. Vypadni!"

,,Prosím," řekl. Zněl opravdu zoufale, ale já se nenechala.

,,Vypal!"

,,Sabrino prosím! Miluju tě!" zakřičel a pak nastalo ticho. I bouchání ustalo. Zmateně jsem se šla podívat, co se děje. Pomalu jsem otočila zámkem ve dveřích a lehce vzala za kliku. Srdce mi bušelo víc, než kdy jindy. Otevřela jsem a uviděla zničeného Shawna. Brečel, měl zarudlé oči a rozcuchané vlasy.

,,Sabrino," zašeptal překvapeně a zároveň prosebně.

,,Co chceš?" vzlykla jsem.

,,Chci se ti omluvit. Prosím Sabrino, vyslechni si mě. Prosím," zašeptal a chtěl vejít, ale já ho zastavila.

,,Ne Shawne. To nejde vysvětlit ani omluvit, je to tak jak je," povzdychla jsem si a prohrábla vlasy.

,,Sab, prosím," opřel se zničeně o zeď.

,,Ne Shawne. Viděla jsem dost. Prosím odejdi," sklopila jsem pohled.

,,Sabrino."

,,Shawne, prosím," zaškemrala jsem.

,,Dobře," povzdychl si a poraženě odešel. Pozorovala jsem ho, dokud nezašel do pokoje. Taky jsem si povzdechla a zalezla zpátky. Odmalovala jsem se, abych mohla pořádně brečet a zasedla opět na okenní parapet. Venku bylo zamračeno a pršelo. Přesně tohle počasí vystihovalo mojí náladu. Chvíli jsem pozorovala kapky deště, jak stékají po okně a nanovo se rozbrečela. Jak mi to mohl udělat? To se o mě jako vážně vsadil? Proč já? Myslela jsem, že je jiný, než ostatní. Že není děvkař, ani ten kluk, co se o holky sází. Myslela jsem si, že je to ten dokonalej kluk, který nosí holce kytky a vodí se s ní po ulici za ruku a nechce jí hned dostat do postele. Hodnou chvíli jsem takhle ještě brečela, než mě to přešlo. Vstala jsem a došla si pro kytaru. Pár minut jsem si jen tak brnkala na náhodné struny, než jsem si nevidomky začala hrát a zpívat Treat You Better.

Ahoj!
Při psaní téhle kapitoly jsem se málem rozbrečela. Nevěřili by jste, jak mi to rve srdce, že jsem tohle musela napsat. 😭
Jestli se vám i navzdory tomu kapitola "líbila", tak budu moc ráda za hlas. ↪⭐↩

Chloe 🌿🍐💞