Jak milovat Skota 2

13. kapitola

Další kapitola je na světě. Snad se bude líbit a vy si ji užijete společně se všemi oblíbenci.

****                                                                                                                                               Skotsko Fergus

„Zatraceně, pořád krvácí!" zaklel velitel lupičů, když se pokoušel Brianovi zastavit krvácení z hrudi.

On a jeho muži se nakonec probojovali zpět do hostince. Sice to chvíli trvalo, přece jenom tam nebyli zrovna moc vítání, ale povedlo se. Hostinského si vzali jako štít, a když mu vysvětlili, koho hledají, byl jim nápomocný. Vběhli do onoho pokoje, ale už bylo pozdě. Našli tam jenom zakrváceného muže, ale po lady nebyla nikde ani stopa. Vůdce se okamžitě vrhl k Brianovi a tím dokázal hostinskému, že mu jde o záchranu, a tak jim udělil ochranu svého jména. Donutil rozzuřený dav ustoupit.

Lupič půlku svých mužů poslal prohledat okolí a druhou, aby zavolali nějakou kořenářku, zatímco sám se snažil zachránit tomu mladíkovi život.

„No, tak zatraceně trochu mi pomoz," zanadával směrem k bledému muži, který ležel bez pohnutí před ním na zemi. Kdyby nebylo lehkého zvedání hrudi, nebyl by si jist, jestli ještě žije...

Obvázal mu ránu dalším útržkem ze své košile a pořádně přitlačil na ránu. Moc toho o léčení nevěděl, ale bylo mu jasné, že jestli nepřestane krvácet, neuzdraví se. Když uslyšel hlomoz a dupot na schodech, ulevilo se mu. Konečně pomoc.

„K čertu, co vám tak dlouho trvalo," vyjekl rozzuřeně a konečně se otočil. Ve dveřích stáli tři jeho muži, které poslal pro kořenářku.

„Kde máte tu bábu, vy idioti?" zařval na ně, aby se probrali a dál pevně držel na mladíkově hrudi košili.

„Pane, máme problém," vydechl jeden s vytřeštěnýma očima.

„Jako kdyby tohle nebyl," zamumlal si vůdce.

„Venku pro nás staví šibenici!"

„Chtějí nás zabít!"

„Jsme tu uvěznění!"

„Zemřeme jen, co vyjdeme ven!"

„Jsme mrtví!"

„Zabijí nás!"

Vykřikovali jeden přes druhého zoufale! Velitel si otřel zpocené čelo. To snad není možné!

„Zatraceně, uklidněte se! Hned! Jde tu o život toho mladíka! K čertu s těmi Skoty! Ať si sem klidně přijdou!" zařval, a když na něj zůstali oněměle zírat, dodal skrze zuby: „Vy dva tu zůstaňte a ty přiveď tu kořenářku, nebo ten mladík umře."

Mladík ztrácel barvu čím dál rychleji. Oči měl zavřené a pokožku potem navlhlou. Slabý dech dodával naději, že se ho povede zachránit. Musí přežít! Nenechá ho zemřít. Ne, potom co se postavil na jejich stranu v hostinci. Mohl je obětovat, ale on bojoval za jejich svobodu. To mu nikdy nezapomene. Udělá všechno proto, aby přežil.

Zvedl oči ke svým mužům, kteří se ještě třásli z toho, co viděli venku a zahřměl: „Nikdy jsme nebyli zbabělci! Ať si ji klidně staví. My se nenecháme polapit. Vždycky jsme se ze všeho dostali."

„Jenže tohle je opravdová šibenice, veliteli. Tak blízko jsme jí ještě nikdy nebyli!" vydechl jeden z jeho mužů s vytřeštěnýma očima.

„Chceš tu snad nechat toho mladíka vykrvácet? Mladíka, který se postavil na stranu zlodějů a ničemů? Opravdu?" zahřměl hlavní lupič a snažil se přitom Briana přivézt k vědomí.