Vampire?

3.

Celou noc jsem nespala a bylo mi to jedno stejnak mi to je k ničemu.
Bála jsem se o tátu a ostatní. A stále jsem přemýšlela co se tam děje.

V 5 hodin jsem vylezla z postele, protože jsem dostala žízeň. Jo u mně úplná normálka.
Došla jsem do sklepa, otevřela velikej mrazák a vzala si pytlík lahodné krve.
Pracně jsem vyšla všechny schody až do mého pokoje.
Pytlík jsem položila na stůl a otevřela počítač. Otevřela jsem si pytlík a pustila se do vyhledávání toho, co se děje.
Do vyhledávače jsem napsala název mého rodného města.
Ale nic užitečného tam nebylo jen samé 'zvířecí' útoky za, které zvířata rozhodně nemůžou.
Ani po dvou hodinách jsem nic nenašla a tak jsem si vzala černé džíny, černé tričko a černou mikinu na zip.
Vzala jsem si klíče a vydala jsem se do lesa za barákem. Hned co jsem vešla jsem nasála ten příjemný, čistý vzduch. A na tváři se mi objevil úsměv.
Po asi hodině chození skrz na skrz. Jsem uslešila praskání větviček a mým super sluchem i šeptání.
Zastavila jsem se a otočila. Vše jsem skenovala svýma očima. A nakonec jsem je uviděla. Sice jenom matně ale uviděla.
„Opravdu dneska nemám náladu tak vylezte a zrychlete to.”
Po chvilce ze stínu vyšla parta a kdo jiný to byl? Než Slott ... Myslím a Stiles plus někdo další.
„Arty, co tady děláš?” Zeptal se docela vyděšeně, bacha vzpomněla jsem si, Scott.
Ano po tom incidentu ve škole jsem je přiměla aby na to zapoměly. Jedna z schopností, který mám ráda.
Než jsem stihla odpovědět za mnou se ozvalo něco jako vrčení.
Z tý party nejhezčí, ani nevím jak se jmenuje, me strčil úplně dozadu. A stál přede mnou.
„Heej, co se děje?” zeptala jsem se jako bych vůbec nevěděla o nadpřirozenu.
„Zůstaň zamnou a buď ticho” odpověděl nabručeně.
To je teda milý člověk pomyslela jsem si.
Zacvilku mě popadli za ruce a někam mě vedli. Kdybych chtěla tak do 5 vteřin jsem doma ale nechtěla jsem se prozradit ne teď.
Když už jsme tam konečně došli hodili se mnou na gauč.
Jako halooo se mnou tady nikdo házet nebude ozývalo se mi furt hlavě ale jen jsem se zamračila.
„Co po mě chcete?” Udržovala jsem si neutrální masku. Což pro mně není žádný problém.
„To co si teď viděla se nestalo ano?” Promluvil ani nevím kdo
„A ty jseš kdo prosim tě” zeptala jsem se s úšklebkem.
„Proč nevypada ani trochu vyděšeně” řekl nahlas otázku Stiles, která se všem pravděpodobně odehrávala v hlavě.
Pozdychla jsem si.
„Třeba,že nejsem? ale teď už musím jít” řekla jsem už mírně nervózně. Protože začínám mít hlad a to je dost špatný.

Ahojte lidičky. Podle mě už nemá cenu se omlouvat ALE chtěla jsem jít spát a řekla jsem si, že jsem dlouho nic nevydala tak jsem rychle ně o stláskala dohromady a vyšlo tohle ale aspoň něco.
Dobrou noc ❤

Artyyy