12. Odchod z tábora

191 12 4
                                    

Byl klidný večer a ještě nám zbývaly 2 dny do konce tábora. "Těším se na Nashe" řekla zamilovaně Lisa. "Já se taky těším na Cama pěkně dlouho jsem ho neviděla ale tenhle tábor byl super" řekla jsem. Lisa jen kývla a usmála se. "Mio, nechceš už spát?" Zeptala se Lisa. "Jo chci" odpověděla jsem. Byla krásná noc měla jsem chuť jít ven ale něco mi říkalo ať tam nechodím (to něco byl můj mozek) radši jsem nikam nešla a zůstala v posteli. Pomalu jsem usínala když v tom jsem uslyšela křik, Lisa se probrala a koukali jsme se na sebe.

Ten křik nepřestával jenže potom jsme uslyšely výstřel. Potom začli křičet všichni. Vyběhly jsme z chatky. Všichni byli venku, všichni byli vystrašení ale nikdo nevěděl od kud ten výstřel byl.
Rozhodli jsme se, že všichni půjdeme že půjdeme za vedoucí.

Když jsme došli před chatku vedoucí tak tam byli vykopnuté dveře, zahltila nás panika.

Opatrně jsme vešli do chatky, jenže to co v ní bylo nás zaskočilo. Na zemi ležela v kaluži krve vedoucí. Ostatní lidi za námi začli křičet někteří i brečet. Já a Lisa jsme byly bezeslova, byly jsme hrozně zaskočený ale potom za námi přiběhl vedoucí s dozorci.

Když to uviděli tak se náš vedoucí zhroutil protože to byla jeho manželka. Řekli nám ať jdeme do chatek a ať nevycházíme do rána. "Nechápu to, proč zrovna ona" řekla Lisa. "Jo no vždyť nám pomohla je mi to líto" řekla jsem. "Jo no bude mi chybět, hele ale tu vraždu brali ty dozorci s klidem to je divný." Řekla. "Přesně, ale Liso vždyť do té chatky šli všichni jenže jsem neviděla Lunu" řekla jsem ustrašeně.

"Třeba to neslyšela" odpověděla Lisa. "No o tom silně pochybuju" řekla jsem. Lehly jsme si a usínaly. Ráno nás nikdo nevzbudil, se ani nedivím po včerejšku. Hned jsem se zvedla a vzbudila Lisu jenže nám zase začly těhotenské nevolnosti.

"Musíme zavolat rodičům a říct jim to" řekla Lisa za dveřmi od koupelny. "Jo máš pravdu a na tom záchodě můžeš být dýl zvracení mě přešlo".

Když Lisa přišla z koupelny tak jsme se oblékly a vyšly ven. Venku byla policie jenže to jsme nějak čekaly.

Chtěly jsme na snídani jenže nic nebylo. Sedly jsme si a povídali si když v tom za námi přišla nějaká holka a řekla nám že Lunu někdo unesl. Vystrašeně jsme se na sebe podívaly. Kdo to mohl udělat?!

Šly jsme do sálu a vedoucí řekl ať zavoláme rodičům že si pro nás mají přijet. Vzali jsme si mobil a volali jsme.

Já- Ahoj mami

Mamka- Ahoj zlato co potřebuješ?

Já- Vy jste furt na dovolené?

Mamka- Jo ale zítra přilétáme, tak co potřebuješ?

Já- No ale nepanikař, někdo zastřelil vedoucí... Ale neboj jsme v pohodě a ať si pro nás NIKDO nejede.

Mamka- CO?! Kdo proč co??! Tak ať pro vás přijedou ty kluci a brzo!

Já-. Jo neboj musím jít ahoj mám tě ráda

Mamka- Já tebe taky ahoj

"Tak co?" Zeptala se Lisa. "Vše v pohodě nejedou pro mě" odpověděla jsem. "ÚFF pro mě taky ne" řekla. "A teď ještě zavolat klukům, já zavolám ty nemusíš." Řekla jsem.

Já- Ahoj Came

Cam- Ahoj lásko co potřebuješ?

Já- Musíte si pro nás přijet někdo zastřelil vedoucí ale klid

Cam- Co?! Nic vám není?! A co miminka!?

Já- Nic nám není a miminkům taky ne

Cam- Dobře lásko jedeme pro vás miluju tě

Já- OK já tebe taky

"Tak?" Zeptala se Lisa. "Vše ok jedou pro nás" řekla jsem. "Super a teď zahájili pátrání po Luně" řekla. Já jen smutně kývla.

O HODINU POZDĚJI

Někdo nám zaklepal na dveře. Když jsem otevírala tak tam stáli Cam Nash a ostatní kluci. Ahoj!! Objala jsem ho a dala jsem mu pusu. Lisa přiběhla a skočila na Nashe.

"Tak co máte sbaleno?" Zeptal se Cam. "Jasně!!" Odpověděla jsem. "Tak můžeme jet" řekl Nash. " Jo jedem" řekl Cam.

____________________________________

Ahoj konečně další část ❤
Poslední dobou nic nestíhám ale budu se snažit být více aktivní 😊
Děkuju za přečtení a omlouvám se za chyby.
Jestli se vám tahle část líbí můžete hlasovat ❤❤

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 13, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

TáborKde žijí příběhy. Začni objevovat