Slib

#5

Moc se omlouvám,  ale já opravdu neměla čas,  měli jsme totiž menší školní výlet , já vím ..na začátku škol.roku ...dívné , že ...samozřejně pondělek platí ...odteď...a omlouvám se za zklamání čtenářů, moc si vážím , že tento příběh čtete , komentujete a ohlasujete...｡^‿^｡

PS : Ten song je best...

...Takže jsem skončila u té párty v Iwa-chanově domě.

Oikawa

Ještě jsem Iwa-chanovi pomohl s přípravou a pak stejně jako on, už jen vyčkával hosty... lidi .
Ikdyž bych byl radši za ufo,  doufám,  že nepříjde moc holek... nic proti,  jen pochybuji o tom, že je Iwa-chan homosexuál. 
...A já nechci se koukat jak si to užívá,  rozdává... s nikým jiným.

Tak plně doufám,  že na něj nepadne flaška... tedy pokud nebudu točit já... je to sobecký,  já sám jsem sobeckej , ale myslím ,  že není čas na změnu .
...
Asi po půl hodině jsme se konečně dočkali těch "hostů"...
Přišli Makki s Mattsunem,  Kunimi,  Kindaichi,  Kuroo,  Bokuto,  Akaashi,  Asahi , Suga, Kageyama,  Hinata,  Yachi,  Kyoko,  Yui a... bože,  proč on ?!
Ushiwaka... jsou to lidi,  které znám z týmu.

No,  hned...na to se sem zřítili další lidi...a mezi nimi Misa.
Bože jak já jí nemám rád,  Iwa-chanovo bývalá děv-holka.
...Zneužila ho,  ví co k němu cítím... věděla to... a tak poté co jsem jí odmítl, se začala ,motat kolem  Iwa-chana.  Vždy se s ním líbala a ošahávala přede mnou.  Hrozně mi to ublížovala , viděl jsem to nerad ,  ale taky... jsem byl svým způsobem šťasnej... protože... on byl šťasnej. 
Na tváři se mu rísoval ten krásný bezstarosný úsměv,  když jí uviděl,  tak se mu pokaždé rozzářili oči a znervózněl. Byl rudý až k patě,  ...a dokonce nadržený... z ní... s holky co to dělala s každým druhým chlapem.  Kdyby to alespoň byla slušná  , zabavná a hodná holka, byl bych rád,  že si takovou našel,  ale ne všechno výjde podle vašich představ.
..
Proč jsi vůbec  tady  , proč tě pozval,  má  tě furt rád  ? Miluje tě...
...
Hlasitá hudba mi třestila do hlavy.
Seděl jsem na konci pohovky,  kousek od líbající se páru.
Z poza jsem zahlédl jak si mjě prohlíží, blížil se. 
,,Ahoj... Kageyamo"...pozdravil jsem ho otráveně,  když byl už u mě.

,,Je mi to líto " vyhrkl na mě a snažil se udržet slzy... Páni , tohle jsem nečekal

Posunul jsem se aby si mohl sednout,  ale ten líbající pár... si tu pohovku doslova zabral.

,,Nechceš se jít radši usadit někde venku? " zeptal se a já jen přikývl.
Otočil se, a pomalým krokem si tvořil cestičku přes dav.
Každou chvíli se sem  totiž nahrnulo mnohem víc lidí.

...Rychle jsem vstal a snažil se ho doběhnout. 
Po nějaké chvíli se mi to podařilo a já se přes jásající dav dostal.
...Seděli jsme na lavičce kterou měl Iwa-chan postavenou na zahradě...
,,Jak ti je ?" zeptal se s litujícíma očima

,,Fyzicky ...dobře " odpoveděl jsem jednoduše

,,A psychicky ?" ...on mi s těma otázkama nedá pokoj...

...,,Já... no,  proč lhát... nezvládám to , je pravda,  že se to o něco zlepšilo... zlepšilo... prozatím se to ještě více nerozzšířilo,  ale i tak mě to...já nevím,  připadám si divný,  neschopný , jiný , k ničemu .
Rodina nebo přátelé , se mnou musí kamkoliv chodit , protože nikdy nevíš kdy ...tě to,  to ...p-postihne . Psychjcky mi je na hovno. "
...
,,Dost se lituješ " řekl s náznakem pobavením...,,Neschopnej...hmm... na tváři se ti rísuje překrasný úsměv... přestože víš,  že brzo chcípneš,  sice je falešný.. Ale je to úsměv.  Většina lidí se lituje,  cpou ostatním jak se cítí a ty... zamysli se nad tím " řekl a jedním pohybem se zvedl a odešel...
...,,Asi máš pravdu " ..uznal jsem do prázdna

,,Hey,  Oikawa! " zařval na mne z pozdálí Makki a poté ke mně přiběhl.

Jen jsem mlčel,  a jen nechápavě  zíral. 

,,Nechceš si zahrát hru? "řekl s úsměv,  ten úsměv... strašidelnej.
...Vždy když se takhle tváří stane se něco zlého.
Jako předtím... Došla Zmrzlina...