Harry Styles byl právě v šatně, která byla na dnešní večer vyhrazena pro něj. Seděl na pohodlné židli a díval se na svůj odraz v zrcadle. Snažil se natrénovat úsměv, ale moc mu to nešlo. Kdy naposledy se vlastně upřímně smál?
Jasně... Asi před rokem, když ještě měl svého chlapce. Když ještě byli šťastní a věřili, že jejich příběh bude mít šťastný konec. Jenže pak se všechno podělalo. Měl možnost říct celému světu, jak to mezi ním a Louisem je, ale posral to.
A Louisův pohár trpělivosti přetekl. Bez jediného slova na rozloučenou se sbalil a odešel z jejich společného bytu a z Harryho života. Když se tehdy Harry vrátil domů, tak mu chtěl vše vysvětlit, ale místo Louise našel jen prázdné pokoje.
Jeho oblečení bylo pryč ze skříní, společné fotky na lednici zmizely. Jediné, co Harrymu zbylo, byla Louisova lehká vůně, která byla cítit z povlečení. Zabořil tedy hlavu do polštáře a několik dní se nedokázal ani pohnout. Tak moc byl paralyzovaný tou bolestí a ztrátou jeho životní lásky.
Louis ignoroval všechny Harryho pokusy o navázání kontaktu. Květiny a dárky, které mu Harry posílal, mu bez odpovědi vracel zpět. A pak se na sociálních sítích začaly objevovat fotky Louise a Danielle. A Harry šílel. Věděl, že si to zaslouží. Přál Louisovi štěstí, ale byl z toho zoufalý.
A proto se naprosto ponořil do práce a snažil se ignorovat tu bolest a prázdnotu, kterou cítil. Ale obě se projevovaly v jeho tvorbě. Celé jeho nové album bylo plné smutných a depresivních skladeb. A každičká z nich byla věnována jeho bývalému příteli. Louisi Tomlinsonovi. Chlapci, kterého miloval z celého srdce, a kterého toužil mít zpět ve svém životě.
Od vydání alba bylo tohle asi dvacáté interview. A Harry už teď věděl, jak bude probíhat. Nejdřív se ho zeptají, jak se má a jak se mu daří. Pak přijde dotaz na osobní život. Jistě přijde i otázka na One Direction. Jestli se dají dohromady. A pak už to všechno bude o jeho sólovém albu. Co ho inspirovalo? Jak dlouho na něm pracoval? A čím jsou písně inspirované?
Dozajista přijde i dotaz na to, o kom je písnička Two Ghosts. Fanoušci se dohadují, jestli skladbu napsal pro Taylor Swift nebo pro Louise. Přitom jemu samotnému to přišlo tak moc očividné.
Odpověď by nejradši vykřičel do celého světa. Two Ghosts je pro Louise. Je o něm a o tom, jak moc ho Harry miluje a jak moc mu chybí.
Jejich přátelé na 100 % poznali, o kom písnička je. Když ji začala hrát rádia po celém světě přišla mu zpráva od Liama. "Hazz, kámo. Takovéhle vyznání mě naprosto ohromilo. Vím, že tě to moc bolí. Kdybych pro tebe mohl cokoliv udělat, tak mi neváhej zavolat. Drž se. L."
Ozve se klepání na dveře a poté hlas „Harry, je čas jít na scénu." Bezva...
„Jo, už jdu."
Rozhovor probíhal přesně tak, jak Harry předpokládal. A pak přišla poslední otázka „Harry, všichni se dohadují o pravé inspiraci pro napsání písně Two Ghosts. Můžeš nám to trochu objasnit?" Ptá se moderátor.
A tehdy se v Harrym něco zlomilo. Už toho všeho měl dost. Doufal, že se Louis teď dívá, protože tohle všechno udělal pro něj. Pro ně. A doufal, že budou mít ještě šanci na svůj šťastný konec.
„Víte, hodně se o tom mluvilo a všude je plno spekulací. Pravdou je, že Two Ghosts je o mě a Lousovi Tomlinsonovi. Stejně jako ostatní písně na mém novém albu. Všechno je věnováno jemu. A inspiraci jsem bral v našem vztahu a v bolesti, kterou teď cítím, protože je mezi námi konec."
Ve studiu bylo chvíli naprosto hrobové ticho, a pak začaly ječet fanynky v publiku. Ten řev byl doslova ohlušující, jenže v tu chvíli mu to nemohlo být víc jedno. Bylo mu jasné, že právě spustil lavinu. Nebo spíš atomovou bombu, ale cítil se překvapivě dobře. Tak lehce...
