SECRET GIRL.. w. Draco Malfoy [POZASTAVENO]

JE TO JASNÉ

O 2 týdny později

Pohled Lexi

Byla jsem jako každé ráno s Klér na snídani...

,,Ahoj Lexi, Jsi už najedená? Nemám s kým jít na společenku" Řekl Malfoy.

Podívala jsem se na Klér, a ta jen kývla, tak jsem se zvedla a šla.

,,Slyšel jsem, že teď řežíš něco se Snapem." Řekl Draco.

,,Ano, to je pravda.. A co ty Draco.. Máš už to s Pansy vyřešený?" Zeptala jsem se.

,,Počkej, ty jsi mi řekla Draco?"
Zeptal se udiveně.

,,Už to tak bude." Řekla jsem a sklonila hlavu.

,,Jak je to vůbec možné?" Zeptal se.

,,Nevím, asi se ze mě stává dobrý člověk, a nebo jsem jen v depresích." Řekla jsem a lehce se usmála.

,,Lexi, a deprese? To nejde dohromady.." Řekl Draco a rukou mě zastavil.

,,To jsem si ještě před dvěma týdny myslela taky." Řekla jsem a sjela mi po tváři jedna slza.

Draco se mi jen díval do očí, a obejmul mě. Měla jsem chuť ho umačkat k smrti, ale to by asi nešlo.

,, Já, jsem hrozně unavená.." Řekla jsem a odtáhla se od Draca.

Draco se na mě jen usmál, a vzal mě do náruče.
(...)

Probudila jsem se na velkém na zeleném gauči, vedle hořícího krbu. Bylo mi fajn.. Bylo mi krásně teplo, a už nikdy jsem nechtěla vstát.

,,Lexi? Lexi! Kde si? Hledám tě všude... Máš jít za Brumbálem." Řekla Klér, co právě přišla ze semináře.

Vstala jsem a vyrazila.
(...)

,,Dobrý den pane Brumbále." Řekla jsem a všimla si že v ředitelně je i Severus.

,,Dobrý den profesore Snape."

,,Myslím že mi můžeš tykat Lex." Řekl Snape.

,,Takže se to potvrdilo.. Jsem vaš.. Tvoje dcera." Řekla jsem a v mích očích se lesklo trochu štěští.. Ikdyž je to Snape, tak jsem za něj stejně šťastná.

,, Ano, je to tak." Řekl Brumbál.

,,Albusi, nešlo by nějak zařídit, že do arény pošleme někoho jiného místo ní?" Zeptal se Otec.

,,Myslím, že díky téhle situaci, bych o tom mohl přemýšlet." Řekl Brumbál.

,,Ne! To ne! Já tam Draca nenechám samotného! Půjdu, i když nechci, tak prostě půjdu." Řekla jsem 'statečně'.
(...)
O tři dny později.

Pohled Lexi.
(...)

Je úterý ráno, po snídani.. Zrovna se chystám na hodinu obrany proti černé magii.
(...)

,,Potterová, mohla by jste prosím tento pergamen donést profesorovi Snapovi?" Zeptal se mě profesor Lupin.

,,Ano pane profesore."

Za ty tři dny, jsme si se Severusem hodně vyjasnili.. Mám ho ráda, ale není to takové, jako by to mělo být.

Vzala jsem si pergamen a vyrazila do podzemí k otocovo kabinetu.

,,Dále" Řekl ten temný hlas.

,,Ahoj Severusi, nesu ti něco od Lupina." Řekla jsem a šla k tátovo stolu.

,,Děkuji Lexi." poděkoval Severus.

,,Lexi... Aréna už se blíží.. Jestli nepřežiješ, nepřežiju to já.. Budu tě učit, naučím tě vše co bude v mích silách.. Jen se hlavně musíš vrátit." Řekl otec, a já si všimla malé slzy která mu tekla po tváři.

Šla jsem k němu a obejmula ho.. Byl to ten nejlepší pocit.. Moc lidem se nestavá, že v mém věku poprvé obejmou otce.. Je to vážně úžasný pocit.

,,Tak běž Lex, ať nezameškáš" Řekl otec a popohnal mě.

,,Díky TATI a ahoj." Řekla jsem a zmizela.. Poprvé  jsem mu řekla tati... Úspěch.