Gunshot (Jerome Valeska)

Ztráta příčetnosti

Prohlížela si arašídové máslo a přemýšlela o jeho složení, když zahlédla muže v kapuci, jenž si ji beze studu neurvale prohlížel. Chvíli na něj zírala. Pak ale zakroutila hlavou a dál se věnovala svému nákupu.

Když stála u pokladny čekajíc, až prodavačka přijme platbu od muže před ní, její pohled opět spočinul na onom podivném muži.

Jakmile si uvědomil, že jej dívka pozoruje, odvrátil zrak.

Znervózněla. Když se dostala na řadu, zaplatila a nákup uschovala do kabelky. Rychlým krokem se vydala do temných Gothamských ulic. I přes skutečnost, že bylo dopoledne, mlha město zahalovala do temnoty. Smog učinil své.

Ohlédla se, aby se ujistila, že ji muž nesleduje. Oddechla si, byla v uličce sama. Zrovna míjela kontejnery, když spatřila tři černé kočky krčící se v kartonové krabici. Přistoupila k nim a opatrně si klekla. „Ahoj, máte hlad?" Pousmála se a z kabelky vytáhla vepřovou šunku zabalenou v zalepeném papíře. V zadní kapse od kalhot nahmatala Jeromův nůž a s jeho pomocí papír odlepila. Šunku pak rozdělila mezi kočky.

Zbytek masa opět zabalila a uschovala ve své kabelce. Jedna z koček se Angel obmotala kolem nohy a hbitě vyskočila do jejího klína. „Vzala bych si tě domů, ale ten zrzavej magor by měl námitky. Možná bys skončila, jako večeře. Kdo ví, jaký má vztah ke zvířatům." Uchechtla se, zatímco kočku drbala na krku. „Budu muset jít. Opatrujte se!" Zasmála se a zvíře ze svého klína opatrně vyhnala.

Když procházela malým parkem, poblíž nemocnice, zmocnil se jí pocit, že ji někdo sleduje. Nervózně se kousla do spodního rtu a zrychlila krok. Bála se ohlédnout. Tušila, že je někdo za ní, ale tiše doufala, že se mu ztratí. Jak naivní myšlenka.

Hrklo v ní, když za sebou uslyšela hvízdnutí. „Spěcháš někam, princezničko?"

Zastavila a pomalu se otočila. Před ní stál muž v kapuci. Ten, jenž ji sledoval v obchodě. „Domů. Už tak mám zpoždění. Přítel se po mně bude shánět." Doufala, že se muž stáhne, ale on k ní přistoupil ještě blíž.

„Nebude mi dělat problém ho stáhnout z kůže." Zazubil se a před svůj obličej pozvedl nůž. „Tak co? Navalíš obsah své peněženečky?"

Angel hlasitě polkla. S roztřesenýma rukama sáhla do kabelky a roztržitě se v ní přehrabovala ve snaze najít peněženku. Nemohla uvěřit, kolik věcí se v její kabelce nacházelo. Kapesníky, papíry, parfémy, deodoranty... Zarazila se, když rukou nahmatala něco studeného. Odhrnula z oné věci veškeré papírky a úžasem strnula. V její kabelce ležela zbraň. Malá policejní pistole. Netušila, kde se tam vzala. Najednou jí ale vše došlo. Jerome ji tam musel "uschovat", když odcházel. Jakoby tušil, že venku na dívku čeká nebezpečí. Věděl, co má od Gothamu čekat.

Rychle zbraň vytáhla a namířila ji na útočníka. „Odhoď ten nůž! Dělej!" Rozkázala mu.

Muž ztuhl. Rychle nůž odhodil daleko od sebe a o pár kroků couvl. „Uklidni se! Nechci potíže!" Začal panikařit.

Angel, pod náporem vzteku a paniky, i přes to, že se muž stáhl, zmáčkla spoušť. Parkem se ozvala ohlušující rána a muž se se zasténáním skácel k zemi.

S vytřeštěnýma očima na krvácející tělo zírala. Nevěřila, že toho muže opravdu zabila. To snad po Jeromově boku pomalu ztrácí příčetnost?

Pohled přemístila na zbraň, kterou třímala v ruce. Rychle ji schovala zpátky do kabelky a přistoupila k mrtvému tělu. Kulka si našla svůj kout v mužově hrudi.

Když se vzpamatovala, rychle se otočila a během zamířila domů.