Gunshot (Jerome Valeska)

Nemilá pravda

Když doposud spící brunetka otevřela oči, zjistila, že se nenachází ve své posteli, nýbrž na nepohodlném gauči. Pokusila se zvednout do sedu, ale zabránil jí v tom neznámý předmět na jejím stehně. Ohlédla se. Zarazila se, když zjistila, že ono těleso na jejích nohách není věc, ale poklidně dřímající Jerome. Pousmála se. Po více, než měsíci stráveném s tímhle zrzavým klukem pochopila, že i to největší monstrum může mít svou světlou stránku. Jerome ji v podstatě připravil na život v Gotham City a naučil ji, jak v něm přežít. Měla by mu děkovat. Přes to všechno, jaký Jerome je, v něm našla přítele, ba dokonce parťáka.

Z přemýšlení ji vytrhl zvuk vyzvánějícího telefonu. „Haló?" Přijala hovor.

„Ahoj, Angel. Tady Miles. Mám pro tebe, dalo by se říct, dobrou zprávu. Našel se muž, kterého jsi tak moc hledala."

Pochopila, ale jedna věc jí nebyla úplně jasná. „Kde jsi vzal moje číslo?"

„To je fuk. Navštiv mě v klubu, kde jsme se potkali poprvé. Snad si cestu pamatuješ." Odvětil, načež zavěsil.

Dívce přišel chlapcův tón hlasu poněkud jiný, než obvykle. Vážný, až smutný. Urychleně zavrtěla hlavou, aby ten divný pocit z nadcházejících událostí zahnala. Rychle ze sebe setřásla zrzkovu hlavu a vyběhla ke dveřím.

...

Zaklepala na staré dveře v zadní části klubu, přičemž si nervózně odkašlala.

Téměř okamžitě se před ní dveře otevřely a jí se naskytl pohled na vysokého blonďáka. „Jsi tu rychle." Usmál se. „Pojď dál." Vyzval ji, načež ukázal na stolek se starým monitorem. „Tamhle se posaď."

Když usedla ke stolu z tmavého dřeva, Miles k ní přisunul židli od vedlejšího stolu, na níž se následně posadil. „Tady. Myslím, že to budeš potřebovat." Položil před ni sklenici s vodou a nejistě na dívku pohlédl.

„Milesi, děsíš mě. Co se děje?" Otázala se se strachem zastřeným hlasem.

Chlapec si povzdechl, načež spustil: „Dlouho jsem bádal nad tím, jestli v té uličce, kde se vražda udála, byly nějaké nenalezené kamery. Byly, ale vzhledem k časové mezeře mezi vraždou a dnem, kdy jsem je našel, bylo obtížné se k záznamům dostat. Nakonec jsem je ale získal a teď vím, koho jsi hledala!" Zaradoval se. Úsměv ale rychle vystřídal onen vážný výraz, který měl chlapec na tváři po celou dobu jejich rozhovoru. „Ten, koho jsi hledala, k tobě byl blíž, než si myslíš..."

Angel nechápavě svraštila obočí. „Nevím, co tím myslíš."

Miles mlčky pustil kamerový záznam. V záběru byli tři lidé. Muž s ženou spokojeně kráčeli temnou uličkou, zatímco jejich syn pobaveně hopsal mezi auty. Černovlasý chlapec, Robin, náhle ztuhl a schoval se za jedno ze zaparkovaných aut. Před mladým párem se objevil muž s nožem v ruce a pistolí za opaskem.

V Angel hrklo. Mužovu ryšavou, upravenou kštici by poznala všude. „To nemůže být pravda..." Šeptla nevěřícně. Odvrátila pohled od obrazovky, načež malátně vstala. Pod náporem zděšení ztratila rovnováhu a urychleně se opřela o opěradlo židle.

„Angel, mrzí mě to. Kdybych věděl, že to Jerome zabil ty lidi, varoval bych tě!"

„To... Je dobré. Nemůžeš za to." Ujistila jej brunetka.

Chlapcovy černé oči byly plné obav, výčitek. Chvíli mlčky seděl a přemýšlel. Poté sebou uvědoměle cukl a vstal ze židle. „Odvezu tě domů, musíš to pobrat." Aniž by vyčkal na dívčino svolení, opatrně ji objal kolem ramen a dovedl ji ke svému autu.