Amatérská poezie

~ Když světla zhasnou ~

Když světla zhasnou
a zvuky se ztiší
vidím pannu krásnou
slyším básníky, píší

Píší o půvabu
o jejím úsměvu záři
však smutek vidím skrytý
v její dokonalé tváři 

I přes smutek její
dál se usmívá
myšlenky však dlejí
slova tesklivá 

Když světla zhasnou
a zvuky se ztiší
vidím pannu krásnou
slyším básníky, píší 

Píši také - o její kráse
unáší mne zář
však vzpomenu si opět, zase
na tu její tvář 

Na slova její
tak tiše je šeptala
a přeci tak znějí
jak v tichu píšťala 

"Skrz slzy já usmívám se,
skrz smutek já jásám,
je však stále okouzluje
prokletá má krása." 

Když světla zhasnou
a zvuky se ztiší,
vidím pannu prázdnou
slepé básníky co píší.