Kapitola 6.

11 6 0
                                    

Probudila jsem se a podívala se na druhou postel. Sus ještě spala. Pomalu jsem se vyhrabala a po špičkách se vydala do koupelny. Dnes je první den výuky. Den,kdy se ze mě pomalu,krůček po krůčku stane to,o čem už dlouho sním.
,.Dobré ráno" ozvalo se za mnou a já se otočila. Sus už taky vstala.

,,Ahoj" usmála jsem se.

,,Jak ses vyspala? Já hrozně. První noci v novém prostředí mi nedělají dobře."

,,Já v pohodě. Neboj,určitě se to brzo spraví. Já sice spala klidně,zato jsem ale večer nemohla usnout." Prohodila jsem ve snaze ji alespoň trochu uklidnit,jenže se mi to asi moc nepovedlo. Šla jsem si vybrat oblečení,abych první den vypadala reprezentativně. Na sukně jsem ale nikdy moc nebyla,takže to většinou dopadne tak,že si vezmu džíny,nebo jednoduše legíny. Mamka mě za to vždycky probodává pohledem.
Za pouhých 15 minut jsem byla připravená.
,,Sus,jsi už?" zeptala jsem se.

,,Co?" řekla překvapeně. ,,Já teda ještě rozhodně nejsem." zasmála se. ,,Teprve si žehlím vlasy. Zlato,neříkej mi,že už jsi."

,,Já už jsem,protože se nemaluju a nedělám tady ty vymoženosti. Půjdu už pomalu do učebny,kde máme mít první hodinu."

,,Jak myslíš." řekla,a s tímhle jsem odešla z pokoje.

                                      ***

,,Dobrý den žáci,vítám vás na první hodině sebeobrany. Já jsem pan Wilson a budu vás učit."

,,Brej den,omlouvám se pane...ehm...zaspala jsem." Sus vtrhla do třídy jako uragán. Já jsem samozřejmě věděla,že nezaspala,jen strávila století u zrcadla. Ne že by jí to neslušelo. Ale podle mě je slušnost přijít první den včas. Pro Sus zřejmě platí ta druhá verze,a to být na první den co nejlíp upravená a vymóděná.

,,Dobré ráno,slečno,já jsem pan Wilson,kdyby vás to zajímalo. Vyučování začíná v 9 hodin,pokud vím. Jsem ovšem rád,že jste nás poctila svojí ctěnou přítomností."
Sus se usadila na své místo a já na ni zavrtěla hlavou.
,,Co je? Nebuď tak upjatá,svět pořad stojí. No jeeeje,tak jsem přišla pozdě."

Možná má tak trochu pravdu. Jsem moc upjatá,nebo ne?

,,Jednotlivé lekce budou probíhat většinou v tělocvičně, zde budeme mít hodiny teorie. Každý učitel vás na začátku vždycky seznámí se svými plány a se vším co v průběhu roku,až do závěrečné zkoušky,budete dělat. Jak už jsem nakousl,na konci roku vás čeká největší a nejtěžší zkouška. V této zkoušce se spojí všechny předměty,lekce a vůbec vše co se naučíte. Nebude z každého předmětu zkouška zvlášť,bude jedna velká. Doufám, že víte co vás čeká. Nyní se můžeme přesunout rovnou k první hodině. Dnes začneme teorií,příští hodinu už půjdeme do tělocvičny. Má někdo nějaké dotazy?

                                   ***

Se Sus jsme šly po chodbě a povídaly si. Najednou jsem vrazila do nějaké dívky,které v zápětí spadly všechny věci na zem.
,,Moc se omlouvám,nevšimla jsem si tě."

,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se mě a posbírala si své věci.

,,Uuuum" přemýšlela jsem nahlas zda jí to říct nebo radši ne. No co,vypadá jako slušná a milá dívka. Proč ne.
,,Jsem Clare. Clare Davisová."

,,Tak si na mě dávej pozor,Davisová" sykla a s tímhle odkráčela. Fajn,tak možná jsem se v té slušné a milé dívce trochu spletla.

,,To je ale kráva!" vyjela Sus. ,,Co si to dovoluje? Co si to o sobě vůbec myslí?"

,,To je dobrý,nech to být. Nemá cenu si zbytečně hádat,zítra ani nebude vědět,že mě potkala."

,,Zrovna tahle si to bude pamatovat až moc dobře,ale jak myslíš."

Další hodina byla střílení. Myslela jsem,že to bude součást sebeobrany. Jenže to jsem se očvidně mýlila.

Poslední zkouškaKde žijí příběhy. Začni objevovat