Od té doby jsme spolu byly snad každý den.
Každou chvilku každého dne jsme byli spolu.
Jako by jsme byli dvojčata.
Jako každé děti jsme dělali šílené věci, které nás nesmírně bavili.
Jako tehdy, když si poprve něco zlomil.
Napadlo nás skákat z houpaček.
Bohužel to nedopadlo, tak jak jsme doufali.
Pamatuji si, jak jsme se tomu kdysi hrozně smáli.
"Prvni, ale ne poslední zlomená věc."
Kdybych věděla, jak moc měl pravdu v tom co řekl.
