V současnosti, kdy mé srdce praská.
Je tu jen sex, žádná láska.
Žádné sny, jen skutečnost.
Žádná síla, jen slabost.
Jen prázdná těla, nic jako děti.
Nic jako dospělí, jen slůvek změti.
Místo vzpomínek, je tu jen prach
a na místě soudce dned sedí vrah.
Místo doteků si posíláme citlivé zprávy.
Už nejsou tu hlupačky, už jenom krávy.
Je tu jen pláč, na místo smíchu.
Je tu jen rutina, na místo hříchu.
A když na někoho promluvím,
tak zlý pohled obdržím.
Věřím tomu, co se povídá,
nastala nám doba šedivá.
ČTEŠ
Z deníku Snílka
PoetryNevím zda to tak opravdu je, ale já to tak vidím... Sbírka básní a myšlenek z mojí těžké hlavy.