Viděl jsem ji, jak plakala.
Mluvila o smrti a zapomnění.
Mluvila o bolesti, která ji lekala.
Mluvila o kraji věčného snění.
Když viděl jsem ji, jak v bolesti
se na posteli svírá,
myslel jsem na svět radosti.
Myslel jsem, že umírá.
Snad už lépe je jí,
když klidným spánkem spí.
Nechutná jí, proto nejí,
ale nade mnou vždy bdí.
ČTEŠ
Z deníku Snílka
PoetryNevím zda to tak opravdu je, ale já to tak vidím... Sbírka básní a myšlenek z mojí těžké hlavy.
