Z deníku Snílka

Čekám

Asi nikdo neví, co mě zžírá,

co mě trápí a proč nemůžu spát.

Zbývá jen hloupá víra,

že někdo pochopí a bude to taky znát

Necítím a nesmývám tu vinnu,

ale předstírám, že se nic nestalo.

Svou duši zahalím do splínu

a možná si přeji, aby to tak zůstalo.

Pod neonovým nápisem na tebe čekám.

Čekám a měla bych už spát.

Možná se jen života lekám,

ale čekám, že mě naučíš mít rád.

Vím, že nepřijdeš, ale kdyby

budu tu čekat a ty to víš.

Snad jen odpustíš mi moje chyby,

snad mezi lidmi jedinečnost neztratíš.

Budu tu až do dne soudného,

za ruku smrt držící.

Nemusíš se bát srdce prázdného,

jen zbabělec jsem křičící.