Pod jednou střechou

(4) ,,Radši bych skočila z mostu.''

 Sobota uběhla rychle, s Miriam jsme šli nakoupit nějaké školní potřeboy do místního nákupního centra a potom jsme jeli kolem městečka a ona mi udělala takovou menší prohlídku. Ukázala mi různé památky, náměstí, místní nemocnici, restaurace i školu kam budu chodit.

 Při pomyšlení na školu jsem znervózněla. Už v pondělí začíná nový školní rok a já jdu do třetího ročníku na střední. Začala jsem si přála, aby prázdniny byly delší což pro mě bylo celkem neobvyklé. Většinou jsem se totiž po prázdninách do školy těšila, hlavně na kamarády, ale co, když sem nezapadnu, co, když se se mnou nikdo nebude chtít bavit?

 Nyní, ale bylo nedělní odpoledne a já seděla v pokoji a četla si knížku. Slyšela jsem nějaký zabouchnutí dveří, musely to být Nathanovy dveře, asi se zrovna vrátil domů, odkuďkoliv přišel, jelikož ráno odešel někam na své motorce. 

 Při pomyšlení na Nathana se mi trošku zrychlil puls a zase jsem cítila lehké motýlky v břiše. Nejradši bych ty motýlky v břiše otrávila nějakým jedem. Vždyť je to jen neskutečně sexy kluk, s úžasnýma svalama a neodolatelným úsměvem, ale ve skutečnosti je to jen blbeček, který máš až příliš velké ego. 

 ,,Ale co to plácám za blbosti, vždyť ho ani neznám, ale to nemění nic na tom, že je egoistický, nebo jo?'' Ptala jsem se sama sebe v hlavě a potom jsem si uvědomila, že to vůbec nedává žádný smysl. Rozhodla jsem se, že si zajdu dolu do kuchyně pro něco, protože jsem měla hlad, ale ve chvíli, kdy jsem otevřela dveře a vyšla na chodbu, otevřely se i Nathanovy dveře.

 Vyšel z nich, ale někdo úplně jiný, než koho jsem čekala. Otevřela je holka, která na sobě měla jen růžovou podprsenku a kalhotky. Nebyla bych normálně až tak v šoku, ale ta holka ani nebyla ta dívka, která včera ráno stála ve dveřích od domu a Nathan ji šel políbit. Tentokrát to byla bruneta, která byla vyšší než ta holka včera a smála se a vypadala, že od Nathana utíká, ale ve chvíli, kdy mě spatřila tak se její úsměv z tváře vypařil.

,,Pojď zpátky Jenny.'' Zařval na ní Nathnan, mezitím co se taky smál, ale potom, když k ní šel, aby ji chytil za pas a odtáhl zpátky do pokoje,  jeho smích vyměnil vážnější výraz, protože si mě všimnul.

 ,,Kdo to je?!'' Zeptala se zmateně ta holka. Nathan ji pustil a řekl jí: ,,Jdi zpátky do mýho pokoje, hned tam budu.'' Holka poslechla, otočila se a šla dovnitř, kde se posadila na jeho postel. Nathan mezitím zavřel dveře do jeho pokoje, kde ji nechal a stáli jsme oba, sami na chodbě.

,,Co tady děláš?!'' Zeptal se trochu podrážděně a já si mezitím prohlížela jeho svaly na břiše, protože na sobě Nathan neměl tričko a moje dívčí hormony musely očividně poslat mému mozku nějaký signál naznačující, abych se na ty perferktně vytvarované svaly podívala, nebo lépe řečeno zírala. 

Ale, když jsem si všimla jakým tónem ke mně promluvil, lehce jsem se naštvala a řekla: ,,Bydlím tady?!'' 

,,Toho jsem si všiml.'' Obrátil oči v sloup a pokračoval: ,,Ale nemusíš nám narušovat naše soukromí.'' Dodal.

,,To je vtip?! Jaký soukromí?! Vždyť ta tvoje děvka vyšla na chodbu ve chvíli, kdy jsem já vyšla na chodbu taky!'' Řekla jsem už naštvaně a dál jsem pokračovala: ,,Možná by sis ji mohl příště udržet ve svém pokoji, protože jestli sis nevšiml tak v tomhle domě žije více lidí!''

 Přistoupil ke mně o krok blíž a dodal: ,,Nedělej, jakože na ní nežárlíš.'' A pousmál se přitom co to říkal.

 ,,Radši bych skočila z mostu, než, abych se s tebou vyspala.'' Vydala jsem chladně a bez soucitu a s těmito slovy jsem se k němu otočila zády a odkráčela směrem ke kuchyni.