Pod jednou střechou

(2) První večeře

 Dokončila jsem s vybalováním svých věcí v tom úžasném novém pokoji ve kterém jsem měla nyní bydlet a z únavy jsem si lehla na chvíli na postel. Matrace na této velké posteli byla neskutečně pohodlná. Podívala jsem se po pokoji a obdivovala jeho krásu a eleganci. Když vstoupíte do pokoje, první čeho si všimnete je ta extra velká postel s nebesy která je hned naproti vám, když do pokoje vejdete. Na stropě se nachází nádherný, skleněný lustr a dále se v pokoji nachází dveře do mé vlastní koupelny a také dveře do mé vlastní šatny, která je jentak mimochodem o velikosti mého bývalého pokoje v Arizoně.

 Dále se v pokoji nachází balkónové dveře, které jsou ze skla a z bíle natřeného dřeva, rozhodla jsem se tedy podívat na balkón, který měl výhled na ohromnou zahradu Parkerových. Po pár minutách strávených venku obdivováním jejich neskutečně obrovské zahrady, zahrnující i menší zahradní bludiště z keříků, nádherné květiny všude po zahradě, různé fontány, sochy, ani bázen jim nechyběl, jsem se rozhodla vrátit se zpátky do pokoje. Ve chvíli, kdy jsem do pokoje vstoupila tak někdo zaklepal na mé dveře, byla to Miriam.

Šla jsem ke dveřím, které jsem otevřela a spatřila jsem ji tam. 

,,Olivie, můžeš prosím zavolat ostatní k večeři, já musím zvednout mobil, je to velmi důležitý hovor.'' Miriam řekla mezitím, co ukázovala na svůj mobil, který zvonil. Kývla jsem mezitím co ona rychle poděkovala a šla do jednoho z mnoha pokojů na chodbě, kde byl umístěn i můj a zavřela za sebou dveře. Rozhodla jsem se první jít zaklepat na Nathana jelikož jsem si ještě moc nepamatovala, kde se nacházeli ostatní kluci a k tomu mám ponětí, že byly i na úplně opačném konci celé této vily. Šla jsem směrem k Nathanovým dveřím, které byly naproti mým, nadechla se a lehce zaklepala. 

 Nikdo se neozýval a tak jsem se rozhodla zaklepat silněji. Uběhla chvíle a tentokrát jsem se rozhodla zaklepat ještě silněji s tím, že jsem zavolala Nathanovo jméno. Po chvíli marného čekání jsem se rozhodla dveře otevřít, ale vypadalo to, že tam nikdo nebyl.

 Jeho pokoj byl o trošku větší než ten můj a hlavní barvy pokoje byly modrá, černá, bíla. Na to, že je to kluk, byl jeho pokoj celkem uklizený, až na pár rozházených papírů a nějakého oblečení. Nevím co to do mě vjelo, ale z nějakého důvodu jsem se rozhodla do pokoje vstoupit. Udělala jsem první krok a pomalu vešla do jeho pokoje.

 Šla jsem pomalinku, krok za krokem, směrem k jeho psacímu stolu a viděla tam pár zápisníků rozházených kolem. Nevěděla jsem zda jsou to jeho deníky nebo školní sešity, ale rozhodla jsem se je neotvírat a podívat se k jeho knihovničce. Byla jsem v šoku, když jsem viděla knihy, které tam měl. Měl tam knihy, které jsem zbožňovala, byla tam víceméně klasická literatura a potom malé množství knih od Stephena Kinga. Ptala jsem se sama sebe zda ty knihy čte rád nebo je tam má pouze kvůli škole, jelikož spousta těchto knížek, které tam měl se objeví vždy na seznamu doporučené literatury. Ve chvíli, kdy jsem chtěla sáhnout po knize Bílá Velryba, kterou tam měl umístěnou tak se ozval hluboký, mužský hlas. 

,,Co tady děláš?!'' otočila jsem se a viděla ve dveřích stát Nathana, který na sobě už neměl ten poloúsměv, který měl, když jsem se s ním seznámila. Jak tam stál opřený o rám dveří a díval se mi hluboce do očí, no nemohla jsem si pomoci a uvědomila si jak je neskutečně sexy. 

 Náhle jsem se vzpamatovala a uvědomila si celou situaci, znervózněla jsem a podívala se kolem sebe. ,,Ehm, no, j-já, jsem tě měla zavolat k večeři a t-ty jsi neodpovídal tak,.. jsem se chtěla podívat jestli ne-nejsi náhodou tady.'' Řekla jsem naprosto nejistě a ze strachu jsem odstoupila o krok dozadu, když jsem si všimla, že se postupně přibližuje a je odemě pouhý krok.