Girl From The Forest [POMALÁ AKTUALIZACE]

Chapter 3 - Ples

Alexovi se tenhle den nechtělo vstát z postele. Věděl, že ho dnes čeká ples s několika princeznami a on si bude muset vybrat nějakou. Věděl, že každá z princezen je namyšlená a chce jen velké bohatství. O tuhle lásku Alex nestál. Stál o lásku, která měla každý den rozjasnit. Chtěl milovat dívku, která by měla srdce jen pro něj. S únavným povzdechem se posadil na své posteli a poté spustil své nohy na dřevěnou podlahu pokrytou ovčí vlnou, která byla okolo sebe. Hned jak vstal vzal si své oblečení. Neměl hedvábné šaty jako každý princ, měl stejné oblečení jako lovci. Bílá košile, kožené kalhoty a koženou vestu. Cítil se v tom jako člověk ne jako princ. Asi si začínal uvědomovat, že tenhle život nechce. Chce být stejný jako ti ostatní venku. Když pomyslel na venek, vzpomněl si na včerejší den a s úsměvem se rozhodl, že by mohl znovu utéct do lesa. S úsměvem na tváři se rozeběhl z pokoje do jídelny kde služebné chystaly snídani. Místo toho, abys se posadil a vyčkal na svojí snídani, pomohl služebným nosit na stůl. Když bylo vše jak mělo služebné se na něj děkovně usmály a Alex se bez čekání na své rodiče pustil do jídla. Když dojedl byl připraven vyrazit ven
Vyběhl z jídelny a těsně před dveřmi, které vedli do malé vesnice ho zastavila matka. ,, Dnes nikam nejdeš musíš se přeci přichystat,“ řekla královna. ,, Nechci se chystat na nějaký pitomý ples,“ řekl Alex a jeho matka se zamračila. ,, Takhle se mnou nemluv!“ řekla matka hrozivě. Alex se nechtěl jen tak vzdát, ale věděl, že nemá šanci se s matkou hádat, neboť ona si dokáže stát za svým. Poraženě vydechl vzduch z plic a sklopil pohled k zemi. ,, Omlouvám se matko, půjdu se přichystat,“ řekl. ,, Vím, že nemáš rád hedvábné oděvy a tak si můžeš vzít své. Ale! Musí to být vyhovující,“ řekla a jemně se usmála, když poznala na svém synovi radost, že si nemusí brát té hrozné věci. Syn poděkoval a poté se vrátil do svého pokoje. Jeho pokoj také nebyl luxusní. Nebyl plný šperků, hedvábí ani dalších predražených věcí. Jediné co ze všeho vypadalo draze, byla celkem velká knihovna, která byla plná knih. Básní, pergamenů a knih s tvrdými deskami. Jeho pokoj se skládal z obyčejného dřevěného nábytku. Postel neměla drahé peřiny, žádné hedvábné nebesa. Byla obyčejná dřevěná s ovčí vlnou, která sloužila jako peřina. Měl rád svůj pokoj a kdyby ho rodiče chtěli změnit, nedovolil by jim to. Otevřel skříň a podíval se na oblečení, které by si mohl vzít na ples. Vytáhl černé kožené kalhoty a jasně bílou košili. Své vlasy rozpustil z culíku a nechal je volně. Neměl je tak dlouhé, ale stříhat si je zatím taky nechtěl. I když když o tom tak přemýšlel, rozmyslel si, že by bylo dobré mít na ten ples nějakou změnu. Zavolal si tedy kadeřníka, který okamžitě přiběhl do jeho pokoje. ,, Přejete si pane?“ zeptal se kadeřník. ,, Myslím, že je na čase něco změnit,“ řekl a posadil se na židli. Kadeřník neotálel. Vzal své nůžky a plášť, který přehodil přes Alexe a začal stříhat. Alex cítil jak jeho vlasy padají a připadalo mu to jako uvolňující a osvobozující. Po nějaké době kadeřník přestal a podal princi zrcadlo. Kadeřník byl se svojí prací spokojený a u prince se zdálo, že je též spokojený. Jeho černé vlasy, které byli vždy svázané v culíku teď byli normálně dlouhé a v rozcuchu.  ,, Děkuji, teď se jdi připravit na ten ples,“ řekl Alex a kadeřník se uklonil. ,, Jak říkáš můj pane,“ řekl a s tím i kadeřník odešel z pokoje. Alex se nadechl a vykročil z pokoje s plánem sledovat přípravu bálu.

,, Vaše veličenstvo, přichází první princezna,“ řekl sluha králi. ,, Ať vejde,“ řekl král a podíval se na syna. ,, Buď slušný,“ řekl. Alex jen pokrčila rameny a rozhlížel se po velké místnosti, která byla plná jídla, hedvábí a zlata. K jídlu nebylo žádné ulovené maso, byli to předražené zákusky od nejlepších pekařů. Všechno bylo tak drahé, jako kdyby samo jídlo a nábytek byli lidi. Princ neměl toto rád. Věděl, že ne všichni se mají tak dobře jako on a jeho rodina. Chtěl lidem dopřát stejné blaho jako měl on sám, ale otec by to nedovolil. Král se nesmí dělit se svým majetkem s pouhými lovci, kuchaři a zemědělci. Alex nechtěl tolik bohactví. Neměl rád sám sebe, že se narodil jako princ. Chtěl být prostý člověk jako všichni ostatní. Z jeho přemýšlení ho vyrušilo otevření dveří a potom klapot bot, které nosila každá princezna. Zvedl pohled od honosného jídla a přesměroval ho na příchozí princeznu. Ihned jak jí uviděl vyděsil se. Princezna měla blonďaté vlasy, byla dokonce hezké postavy, ale její obličej byla jedna velká hrůza. I když měla oči hezky hnědé, všechnu její krásu kazil její nos. Místo toho aby byl hezky malý, byl až moc velký a sám ó sobě dlouhý a křivý. Princ měl co dělat aby se nezačal smát, neboť princezna mu připomněla jednoho opelicháneho papouška, který měl úplně stejný zobák jako ona měla nos. Patřil jejich šaškovi. Byl legrační, vždy když něco šašek zkazil papoušek začal křičet jaký hlupák to byl. Bohužel papoušek byl starý a brzy zemřel. Ke smůle Alexe, který nevydržel nesmát se teď ho pohledem vraždila jak princezna tak i otec. Princezna, která byla uražená odešla někam do rohu velkého sálu. ,, Toto byla princezna Marie Jean z Salwaru,“ řekl sluha, když se mladý princ uklidnil. ,, Omlouvám se otče za smích, ale s ní se neožením. Co kdyby moje děti měli taky tak velké nosy?“ vyděsil se Alex nad tou představou. Jeho otec nic neřekl jen se na něj rozlobeně díval, ovšem jeho matka se musela usmát. ,, Dále přichází princezna Clarice Seat z Leónu,“ řekl sluha a do velkého sálu vešla velmi obézní princezna (nic proti obezitě. Lidi za to nemůžou.).
Alex radši nic neřekl a se strachy se podíval na drahé jídlo. ,, Myslím, že nám nezbyte jídlo k večeři,“ řekl princ pro sebe, ovšem dost nahlas, neboť to princezna slyšela. Ihned se rozplakala a utekla pryč ze sálu. ,, Co to do tebe vjelo?!“ zakřičel na něj jeho otec. Alex jen pokrčil rameny a podíval se na svého otce. ,, Jestli mě donutíte oženit se jednou z nich uteču před svatbou,“ řekl a když chtěl jeho otec něco říct zastavil ho sluha s dalším uvedením princezny. ,, Přichází Lady Clarke z Gine,“ řekl sluha a najednou vkročila dívka, která překvapila i prince Alexe. Měla dlouhé hnědé vlasy a černé šaty. Když přišla blíž, Alex si všiml povědomých zelených očí. Ihned se mu místo princezny před ním zjevila Theresa, dívka z lesa. Alex omámeně vstal a sledoval princeznu, která připomínala Theresu. ,, Thereso?“ zavolal na princeznu špatným jménem. Dívka to vzala špatně a když byl dostatečné blízkosti vrazila mu facku a odkráčela pryč. Alex se probudil se snění a otočil se na své rodiče. ,, Tohle nemá cenu. Nechci si vybrat nevěstu a když ti nechci být tak tu nebudu,“ řekl princ a odešel z velkého sálu. Nechtěl být v hradě, chtěl jít pryč. Na chvíli se zastavil a usmál se. Přesně věděl kam půjde. Zpět do lesa.
************************************
Hello! I'm back!! Omlouvám se, že s tímhle příběhem jsem pozadu, ale moje psaní ze třetí osoby není nejlepší :D pořád si myslím, že tam opakuji několik slov několikrát... Jestli si toho někdo všimne nebojte se mi to napsat nic vám neudělám, spíše budu ráda, když mi to někdo řekne. Jinak co říkáte na můj příběh z hlavy? Není ani podle žádné knihy! Ani filmu! Jsem šikovná :D Yep. Znovu ego up.
Nechám své kecy kecama a Bay Bay Guys (to bay je tak schválně).
Lovuju vás
Vaše
#Bee#