15. 9. 2017

299 19 1
                                    

Dnes jsem byla u Chrise. Opět se ze mě snažil vytáhnout něco ohledně toho, proč jsem taková jaká jsem. Ani ne tak kvůli práci psychologa jako spíš kvůli mým rodičům. Nedokážou se totiž smířit s tím, že jsem prostě jiná. Proč když můj bratr a sestra jsou normální, já nejsem. To, ale ještě nevědí, že Michael - můj 16 léty bratr, je bisexuál. Obávám se, že až to zjistí šlehne to s nimi. A to, že Sára - Michaelovo dvojče a strašný andílek, vlastně zas takový andílek není. A to čemu říká přespání u kamarádek jsou ve skutečnosti noci na párty a natřásání zadku v minisukni.
A jak to vím? No řekneme, že znám Sářiny kamarády. Když máte minimální emoce je docela snadné je předstírat. A ohledně Michela. Je jedním z mála lidí se kterými se dá normálně bavit. 

Občas jsem přemýšlela jestli jim to říct. Ale Michalovi bych to neudělala. A Sára? Trošku využívání nikdy nikomu neublížilo. Zvláště někomu jako je ona.

Deník psychopata Kde žijí příběhy. Začni objevovat