1. 5. 2019

85 6 1
                                    

Jsem naprosto prázdná.

Jako bych byla jen schránkou.

Absence prakticky jakýchkoliv citů a emocí je sice normální, ale nemožnost racionálně myslet, jak by nejspíš spousta z vás řekla, 24/7 je nová a né příliš příjemná.

Za normálních okolností je moje mysl zaplněna alespoň něčím, malými kousíčky a útržky myšlenek. Ale teď? Nic. Absolutně nic.

Připadám si jak rozbité hodiny v naší třídě. Odproštěna od reality, ukazujíc stále ten samí čas. Sekundová ručička kmitající mezi dvěma sekundami.

Nejsem bez baterek, vybitá. Pouze nefungují tak jak bych měla.

Ale já vlastně nikdy nefungovala správně. Nikdy jsem nebyla taková, jak slibovala reklama.

Existuje vůbec někdo dokonalý? Všichni jsme zmetci. Každý máme nějakou tu nedokonalost, kterou se většina z nás snaží zakrýt. Některým se to daří lépe, jiným hůře.

Deník psychopata Kde žijí příběhy. Začni objevovat