Mocný proud energie vtáhl pohublé tělo boha neplechy a zanechal po něm pouze malý kus papíru jenž mu vypadl z kapsy kalhot. Vše vířilo, svištělo a blýskalo barvami i rychlostí. Takto probíhala černovláskova cesta Bifrostem.
Tvrdý dopad vytrhl mladšího asgardského prince z omámení jež mu přineslo cestování mezi světy. Nehybně ležel na zemi pokryté příjemně chladivými vločkami ze sněhu. Bůh němě pozoroval již potemnělou oblohu na níž se začali objevovat malé blyštivé tečky, které představovali hvězdy. Do tváře ho bičoval ledový vítr mísený s poryvy sněhové pokrývky. Z počátečního příjemného pocitu se stal krajně nesnesitelný. Rozhlédl se po zasněžené krajině s úmyslem najít úkryt před nelítostnou vánicí.
Opatrně se zvedl ze sněhu, pohledem stále skenujíc okolí. Všude kam jeho zrak dohlédl byla jen ledová, sněhem pokrytá krajina na níž byli sem tam obrovské kameny. Jotunheim. Prolétlo Lokiho myslí hned jak si pořádně zvykl na ono ledové a ztemnělé prostředí. Zhluboka se nadechl chladného vzduchu jež ho řezal do plic, až tak byl ledový. Dle všeho by mu mělo být tady to všechno naprosto ukradené, je přeci Mrazivý obr. Ale jen z poloviny, není jako ostatní. Nesmí být...
***
Blonďák ještě chvíli nepřítomně hleděl na místo, kde před malou chvílí spočíval jeho bratr. Nyní však zmizel někde v Bifrostu a nikdo krom jeho samotného neví kde se nachází. Thor by se byl z onoho dá se říct transu ještě hodnou chvíli neprobral, ale periferním viděním zpozoroval pohyb, což znamenalo jediné. Heimdall se probudil z omráčení. Mladý princ na nic nečekal, hmátl po papíru jenž vypadl Lokimu z kapsy a uháněl zpět k paláci. Jakmile tam dorazil, probojovával si cestu ke svému pokoji zanechávajíc za sebou služebné i vojáky s překvapenými výrazy ve tváři. Když za sebou konečně silně zabouchl dveře jeho komnaty, které mimochodem uzamkl pro jistotu na dva západy, svezl se podél zdi a zhluboka oddechoval. Jen co se jeho dech alespoň trošku uklidnil rozevřel dlaň v níž spočíval pokrčený papírek. Blonďák ho vyrovnal a zrakem přejížděl jeho obsah. Byl na něm obrázek jeho a také Lokiho, který byl ale z velké části přeškrtnutý, pod tímto se nacházel nápis ,,Nikdy nepřestanu věřit v to, že jsme bratři." Thor na těch pár slov hleděl dlouho. Rvala mu srdce. Kdyby jen Loki věděl že.... Ne to je absurdní. Mladík se v duchu profackoval a zakázal si takové myšlenky. Po této chvilkové slabosti se zvedl ze země na níž po celou dobu seděl, vydal se k oknu a zahleděl se na Asgard v obklopení milionů hvězd.
,,Kde jen jsi Loki," šeptl do ticha a po tváři se mu skutálela jedna zbloudilá slza.
Laufeyson
ČTEŠ
Nemilován
FanficŽít celý život ve lži může být snadné, tedy pokud se o té takzvané lži nedozvíte. Protože pak to pro Vás bude peklo. Ta myšlenka na to že matka vám není matkou, otec otcem a bratr bratrem. Vše kolem byla jen lživá osnova života, o níž se něměl nikdy...
