Útok, obrana, prohra.

25 4 0
                                    

Tady máte další část. Ta je ze začatku decela funny. Pak se dojde název této cásty. Menší drama jetu. Další stranky budou vešelejší, teda ašpon se budu o to snažit. Ovíkendech věčinou nebudu mít čas, takže o víkendech nic nebudu věčinou psát nic a v úterý, též nic neslibuju. Jsem totiž veškole do 19:00 hodin. Né že bych si stěžovala, ale chci abystě to véděli. Vy totiž tuhle,knihy čtete.

"Crrrrnk crrrrnk"

"Huuuuuaaaaaaaaaa."

Zívla jsem. Zvonil budík co měl vzbudit všechny z vesnice v 7:00. Nevím proč to tak je, ale hodí se to. Víc toho uděláte, teda, než si zvyknete na ten příselný zvuk. Vztala jsem. Segry též. Jukly jsme na sebe otráveně a začaly jsme se smát. Rony své dva čulíky měla, namísto nad ušima, tak jeden měla ze shora na hlavě tak že ji zakrýval obličej a jen tak tak viděla. Druhej měla, ze zadu nakrku, že vipadal jako ocásek hlavy. Bylo to legrační. Kathrine měla z hlavy balóň. Nosí normálně dva čulíky nad ušima. Tad je měla nakřivo. Já jsem vzala zrčátko a podívala jsem se co za komické monstrum jsem. Měla jsem vlasy všude možně a dokonce mi i odstávaly. Zvedli jsme se a hodily jsme po sobě vážné pohledy. Máma otevřela dveře a koukla se na nás, ještly jěště nespíme. Viděla, jak na sebe koukáme vázně a couvla dozadu a pak do strany, aby byla volná chodba. Mi na sebe chvíly dál na sebe koukaly a najednou jsme se rozeběhli do volné chodby. Běžely jsme jako o život, ke dveřím od koupelny. Byla jsem s Kathrine vepředu, plachá Rony byla moc pomalá. Já s Kathrine jsme se předbíhaly. Já jsem se z niceho nic zamyšlela a ušlysela jsem nějakí hluk z venku, otočila jsem hlavu. Jakobych šlysela výt vlky. Někdo by se asi bál, navíc když u nás vlci nežijí už 80 let, ale mě to špíše uklidnovalo a projevila se moje zvědavost. Pak jsem ucítila něco tvrdého. Špadla jsem a nevím jak se mi to povedlo, ale udělala jsem kotou po zemi a rozplácla se na zemi jak dlouhá, tak široká. Viděla jsem hvězdičky.

"Auu. "

"Jsi v pořádku Aragen?? "Zeptala se Rony. Běh, protože véděla že náš nedohoní, to vzdala jak dávno.

"Jo jsem. Jen jsem do něčeho naražila. "

"Jo no. Do dveří od koupelny. "

"Co?? "

Ohlédla jsem se a viděla ty dveře Kathrine byla v koupelně dřív něž jsem naražila, takže si ničeho nevšimla. Zvedla jsem se a protože jsem byla nakonec poslední, šla se oblíct. Vzala jsem si své oblíbené uplé tričko s vějířky na krátkých rukávech a dolním lemu, fialové barvy a s liškou. Černé kratašy, černo fialové tenisky, prstínek z fialového křištálu a kolem pasu jsem si zavázala kratší fialovou mikynu uplejšího typu s černou malou liškou víc doprava na rudníku jakoby z plamenů. Vzala jsem si i černo červenou kabelku přes hlavu. Dala jsem do ní pozdro s mímy modrými čockami, klíče od domu, mobil, pepřák, aby máma neřekla že nebudeme mýt nic na obranu, mý papíry , penály a knížkou. Jěště si upravila gumový fialový náramek a učesala si vlasy s melírem. Byla jsem se sebou spokojená. Nepotřebovala jsem jít, kvůli tomu, any do koupelny. Kathrine byla už též v pokoji. Oblékla si zas svoje oblíbené oblečení. Černé džíny se světle růžovým uplým trikem s černým nápisem super CUTE, k tomu černou džínovou bundu, kterou nechala přes to rozepnutou, růžovej perlovej náramek s černou, světle růzový tenisky s černímy adidas pruhy. Ščesala si vlasy do dvou čulíků nad ušma a růžovej melír měla na levé straně stejně jako ten náramek. Já šlysela jak se znova zpustila voda a tak jsem šla před koupelnu. Rony zrovna vyšla a šla se jako poslední oblíct a učesat. Mezi tím jsem si vyčištila zuby a dala lechce make- up, ale né jako ty fintičky, kromě toho se o namalovanej obličej nezajímám. Jěšte trochu upravila vlasy a byla jsem hotová. Šla jsem do kuchyně se našnídat. Segry tam už byly s mámou. Rony jak jsem viděla si vzala žluto zelené šaty se stuhama co jí visely že zad. Měla dva čulíky nad ušima a pod levým melírem měla čopánek, jinak měla rozpustěné vlasy.

Dcery Pekel: Zrození Bestijí.Kde žijí příběhy. Začni objevovat