Dcery Pekel: Zrození Bestijí.

Domov, co mi sem nepašuje?

A našel jsem nějaké malé obrázky. Prohlížel jsem si je a málem jsem údivem omdlel. Na obrázcích byla namalovaná Liana. Naše trenérka, ale to by mohla být jen shoda náhod, kdyby na sobě neměla namalované, přesne to oblečení ve kterým byla naposled. Na dalsích obrázcích bylo namalované i opevnění v plamenech a trošky domovů, přesne tak, jak jsme je našly. Musí do toho být namočená. Viděl jsem na jeenom i naorzeninový dort. I nějakého psa co jsme tam našly mrtvého. Nemohl jsem uvěřit svím očím. Budu ji muset požorně sledovat. Chtěl jsem ty obrázky uklidit, když jsem naražil na dva stejné klíče. Jeden jsem si vzal a druhej jsem uklidil.

Problala jsem se a skontrovala jsem co se děje ve tříde. Protřela jsem si oči. Zazvonilo. Nastestí. Zbalila jsem si a šla na oběd. Přemýslela jsem, jak se pomstím Scottovi. Jsem škodolibá, ale už vím.
Nějak jsem tedy snědla obět a šla ke skřínkám. Vzala si své šáčko a čekala u třídy na Scotta.

Šly jsme na oběd a pak jsem šel ke škřínkám, vzal jsem si koženou bundu a šel ke tříde. Nějak jsem se sem dobloudil a šel ke Koře, která se smála. Docela se bojim.

"Ahoj znova."
"Ahoj, chyběla jsem ty?"
"Hmmm.. Ne, vůbec."
"Huuuh!?" uraženečky jsem nafoukla tváře a otočila se zády k němu.
"Ale notak. Já to tak nemyslel." takhle byla roztomilá a mě v tuhle chvíly bavilo ji provokovat.
"Ccc!" docela mě bavilo takhle ho škádlit, ale kapku jsem si naběhla. Nemohla jsem tušit, že vytáhne smrtíčí zbran.
"Takže, tady je někdo urazenej jo?" musel jsem se škodolibě ušklíbnout. Vytáhl jsem totiž smrtící zbran. Lochtání. Začala se svíjet smíchem. Divím se, že se dokážala odtáhnout a popoběhnout dál odemě. Pak se zastavila a jukla na mě. Otočila hlavu na stranu. Ona mě snat provokuje, abych se rozeběhl za ní.
"Né, d-dost, p-p-p-přestan!" začala jsem se svíjet smíchy. Odtáhla jsem se a popoběhla od nej. Naklonila jsem hlavu na stranu. Vím. Vypadalo to nejšpíse jako, že spolu chodíme, ale co, bavilo mě si s ním takhle hrát. Jsem hold provokatérka. (Proč se v ní tolik vidim xD možná kvůli těm pádům a nárazu do dveří xDxP)

Rozeběhl se za ní a začal jsem ji nahánet. Byla rychlá a jak.

Vyběhl na mě a já začala zdrhat. Nemel šanci mě chytit, ale pak se ukážala moje šikovnost a já zakopla o nejdřív zem, nakteré nic nebylo, a pak o svou vlastní nohu, takže jsem sjela zem po tlamě. Byla jsem rozpláclá jako vorvan na souši, v parní den. Znažila jsem se tedy zapřít rukou o zem a zvednout se, ale ruka mi podklouzla a já podruhé hodila hubu k zemi. Moc příjemné líbat zemi, fakt 'nejlepší'. No co no.

Chudinka malá. Měl jsme co dělat, abych se nezačal smát. Přistoupil jsem k ní a nastavil jsem jí ruku, abych jí pomohl na nohy. Byla docela odřená a už se jí vybarvily modřiny a monokl od těch kluků z těláku.

Přijmula jsem nastavenou ruku a se Scottovo pomocí se vyskrábala na nohy. Málem jsem znova špadla na zem, kdyby mě nechytil.

Asi se po tom všem moc dobře neudrží na nohou. Po česte po areálu školy jsme jí radší podpíral. Ona mi jen podekovala a ukázala mi celou školu. Bylo to fajn s ní jít a poslouchat ji.

Bylo fajn ho tu provádět. Jeho přítomnost byla fajn a ta jeho vůn-" sakra Koro vzpamatuj se a přestan snupat jeho vůni jako nějakou drogu.""Zalez zpátky do hlavy Thundr!" "Ale, ale, nebutttt tak protivnaaaa.." "Cc. Tak ty taky Darksy!?" řekla jsem podráždeně. Jestly jsem vám to zapoměla říct, tak se omlouvám, mám totiž rozdvojenou osobnost. Nikdy jsem je neviděla, jako to obvykle bívá. Já jsem hold výjimka. Ta jedna hodne rychlá je Thundr. Má povahu blesku. Rychlá, nespoutaná, takže vzpurná a tvrdohlavá, ale né tak jak by byl asi ohen. Ta druhá je Darksy. Mluví jako by byla nějaká medůsa, co syčí, až na to že Darsi syčí všechna písmena na konci každého druhého, až čtvrtého slova. Je tajemna, docela temná a zlobí jako čert.