Please, be my little lady [ Cameron DallasCZ ]

Photo

jason.bitch.lover: Ta holka je sexy
jason.bitch.lover: Ale ty jsi víc... jsi krásná.
*
*

Musela jsem se na tu zprávu usmát. Jako blbá jsem se usmívala.

ariana: Že by jsi nebyl až takový vyvrhel ??

Možná jsem ho až moc rychle odsoudila. Nemusí být tak špatnej, i když zatím silně pochybuju, že je v něm nějaké dobro.

jason.bitch.lover: Možná tě překvapím.
ariana: zatím ale nic moc hele

Zobrazeno. Nic nepíše, což znamená jediné. Buď se naštval, nebo si rozmýšlí jakou blbost mi napíše.

Selena mi napsala, že už je doma a tím pádem mám jeden problém vyřešenej.
Rozhodla jsem se, že si už pujdu lehnout. Poslední dobou mám hrozný nedostatek spánku.

Oblíkla jsem se do mého spacího trička s kočičkou. Dostala jsem ho od mé babičky. Ona má doma hrozně moc koček a hrozně je miluje.

Lehla jsem si do postele a únavou zavřela oči, když v tom mi pípl telefon. Moc dobře jsem věděla od koho ta zpráva je. Chtěla jsme ho ignorovat, ale pak pípl znovu a to už jsem nemohla vydržet.

jason.bitch.lover: Tak co kdyby jsme začali znova ?
jason.bitch.lover: Ahoj já jsem Jason.
ariana: Ahoj já jsem Ariana.
jason.bitch.lover: Těší mě..moc krásné jméno...

Chtělo se mi hrozně spát. Je pravda, že tento "nový" Jason vypadá fajn, ale moje oči mě přestávájí poslouchat.

ariana: Promiň, já už půjdu
jason.bitch.lover: Opouštíš mě ?? Já já se tak snažil..

Asi mu hodně dělá problém nechovat se jako debil.
jason.bitch.lover: Tak fajn...prominu ti to, ale ještě spolu nekončíme.

Zprávu jsem se několikrát přečetla. Fakt už nemám energii na to mu odepsat. Takže jsem telefon vypla a usnula.

Ráno

Moje normální ráno je plné chaosu. Ne jen, že kvuli malování a oblíkaní stratím všechen čas, ale dokonce nestíhám snídani. Takže jsem si jen vzala batoh a šla. Vlastně. Málem jsem zapomněla na tričko Camerona. To by byl pěknej průser.

Cestou do školy si zapnu sluchátka a jdu rychlou chůzív. Za deset minut už mě píchal v boku, ale naštěstí už stojím před školou.

Na boku u vchodu jsem zahledla Magcon kluky a tak jsem se rozhodla mu to tričko vrátit. Zvládnu to, už nejsem jako předtím,už se ho nebojím.

Když jsem byla blíž všimla jsem si, že tam Cameron není. Byla jsem u nich už tak blízko, že se na mě všichni najednou otočili. „Ahoj Ari." Řekl Mikey. Ostatní se na mě jen hloupě koukali a nebo se smáli. „Co potřebuješ ?" Zeptál se Shawn a já ukázala bíle tričko. „Chtěla jsem to vrátit Cameronovi. On tu není ?" Nash se usmál. „To je ta věc s tričkem...je toho plnej blog." Zasmál se.

Achh málem bych zapomněla. U nás ve škole je blog. Něco jako drbna. Jednoduše když se něco stane, nějakej trapas, průser. Vždy se to tam objeví a pak to vidí všichni.

„Já mu ho vezmu." Řekl nakonec Shawn a ja se na něj děkovně usmála. Ani nemám chuť nějak mluvit s Camem.

Najednou zazvonilo a já šla honem do třídy. Kluci tam ještě zůstali, protože věděli, že máme chemii a to je učitel, kterému je jedno co děláte.

Se Sel sedíme úplně vzadu, ale když jsem přišla do třidy. Sel tam nebyla. Kde je. Hned jsem ji napsala zprávu, jestli se jí něco nestalo.

Sedla jsem si na své místo a čekala až příjde Nash. Když přišel sedl si o lavici vedle hned vedle Shawna. Ke mně přišel Mikey a zeptal se „Nevadí, když si k tobě sednu." Usmál se tím jeho kukučem a já kývla na souhlas.

„Nevíš kde je Sel ?" Zeptala jsem se ho.„Nevím, neviděl jsem jí od té chvíle, kdy ji Nash vezl k tobě." Pošeptal, protože učitel už byl ve třídě.

Druhou hodinu byla matematika. Naštěstí jsem zůstávali v té samé třídě, takže jsme nemuseli nikam přecházet.

V klidu jsem seděla na svém místě a čekala až zazvoní na hodinu. Konečně zazvonilo, ale ještě před tim začal všem pípat telefon.

Pohled Camerona

Jdu po školní chodbě. Všude je hrozné ticho a jde slyšet jen zvuk učitelů jak křičí na žáky ať dávají pozor.

Jdu pozdě, ale to mě nezajímá. V tuhle dobu je pro mě škola nejmíň důležitá.
Když jsem konečně v druhém patře zahlédnu Arianu jak jde mím směrem. Utíká. Nechápavě se na ni koukám, ale ona se na mě jen letmo koukne. Já ji chytnu za ruku a zastavím ji. „Camerono prosim." Má ubrečené oči. „Hej co se ti stalo ?" Zeptam se jí a snažím se ji koukat do očí ale ona uhýbá. „To jsi to neviděl ?" Zeptá se mě. Jedna slza se jí zkutálela po tváři a ja v ten moment měl chuť ji utřít a vzít ji do náručí. Co to říkám kurva!

„Zpráva od Vanessi ? Nepřišla ti." Chtěla odejít, ale já ji nepustil. „Přišla, ale neotevřel jsem ji." Vytáhl jsem telefon. „Uvidíš...Pochopíš." S těmihle slovy se rozutekla pryč.