Please, be my little lady [ Cameron DallasCZ ]

His house

Udělal psí oči a to mě samozřejmě dostalo.

Sedla jsem si do auta a okamžitě jsem se připoutala. Měla jsem přece jen obavy. „Nemusíš se bát." Zasmál se a nastartoval. Snažil se mě uklidnit, ale já se spíš víc a víc bála. Cesta v autě byla tichá jako vždy.
Jeli jsme takových 10 minut, když jsme zastavili u jeho domu.

Pamatuju si když jsem tu byla poprvé. Jak mě Cameron nesl v náručí, protože mě zmlátil nějaký kluk.

Vystoupili jsme z auta a šli ke dveřím. Cítila jsem se hrozně divně. Vzal mě za ruku a vedl mě o schodech nahoru. Všude byla tma, takže jsem si to všechno nemohla pořádně prohlédnout. Nahoře bylo celkem 5 dveří. Opatrně otevřel jedny z nich a my vešli do jeho pokoje.

Na kluka tam bylo čisto. Všechno bylo sladěné do světle zelené. Když si Cameron všiml, že se koukám kolem sebe zasmál se a obmotal svou ruku kolem mého boku. „Máš to tu hezký. Na kluka." Pochválila jsem ho a on se zamračil. „Na kluka ? To jsis myslela, že jsem nějakej bordelář ?" Zeptal se, zvedl obočí a usmál se. Já na to nic neřekla, což ho ještě víc vytočilo. Přitáhl si mě k sobě blíž. „Co ? Myslela jsis to ?" Zopakoval a pořád se usmýval. „Né, nemyslela." Snažila jsem se mu koukat do očí, ale nedokázala jsem to. Místo toho jsem se culila jako blbá. „Neštvi mě. Vůbec ti nejde lhát." Zasmál se a já dělala uraženou.

„To teda ne. Jsem nejlepší ve lhaní !" Zamračila jsem se. Cameron se začal smát a já ho od sebe odstrčila, takže spadl na postel. Ležel a já si na něj obkročmo sedla. Své ruce položil na mé stehna a hladil mě. „Ještě nevíš čeho jsem schopná." Naklonila jsem se k němu a flitrovně jsem ho sledovala. „Tak mi to ukaž. Zajímá mě jaká je druhá část Ariany." Zakousl se do rtu. „Ještě brzo Dallasi, brzo." Usmála jsem se a spojila naše rty.  Cameron vzal můj obličej do dlaní a palci mi přejel po tváři.

„Jsi v pohodě skrz tu Selenu ?" Zeptal se a já si lhal vedle něj na postel. „V tenhle moment je mi úžasně. Nechci na to myslet." Stiskla jsem své rty a sledovala Cama. Podíval se na mě zpod svých hustých řas. „Já jen chci abys věděla, že nejsi sama." Usmál se s já ho nemoznávala.

„Nepoznávám tě." Trochu jsem se usmála a Cam se na mě zvědavec podíval. „Jak to myslíš ?" Zeptal se. „No, nedávno si pro mě byl blbec, který mě mlátí, nemá žádné city a teď ? Ležím tu vedle tebe a šíleně tě miluju." Vypustila jsem ze sebe aspoň kousek myšlenky, kterou mám pořád v hlavě. „ Byl jsem kokot. Možná, že jsem u teď, ale vím, že jsi mě změnila. Miluju tě. "

Ráno 8:30

Pohled Camerona
Probudím se dřív než Ariana. Sleduji jak spí. Vypadá hrozně roztomile. Najednou začne její telefon zvonit. Nechtěl jsem jí probudit tak jsem to tipl. Byl to ten její kamarád Justin. Najednou jí začal psát zprávy. Nechtěl jsem si to přečíst, ale zvědavost mi nedala.

Justin: Ariano ! Kdy mi sakra řekneš co chceš k narozeninám ? Máš je už za týden.

Ariana bude mít narozeniny ? Sakra. Opsal jsem si jeho číslo a zavolal mu. Vyšel jsem z pokoje abych ji nevzbudil. „Haló ?" Ozvalo se z telefonu. „Ahoj Justine. Taky Cameron, nevím jestli víš kdo jsem." Začal jsem. „Samozřejmě že vím." Skočil mi do řeči. „Chtěl jsem s tebou mluvit o Arianě. Mám takový menší nápad."

Pohled Ari

Probudí mě bouchnutí dveří. Otevřu oči s podívám se k nim. Stojí tam Cameron s usmívá se jako sluníčko. „Dobré ráno princezno." Přišel ke mně a dal mi pusu na čelo. „Ehm. Moje máma... chtěla by tě poznat." Vykoktal ze sebe.