Life goes on CZ

7.Díl

Když jsem našla budovu,ještě před tím jsem si zašla do bufetu koupit si něco k snídani,ráno jsem neměla vůbec chut.Stoupla jsem si do fronty.Najednou jsem slyšela něčí hlas.“Ty jsi tu nová že?“-zeptala se dívka,která stála za mnou,otočila jsem se a prohlídla si jí.Její vlasy  byly kaštanově hnědé a dlouhé,byla štíhlá měla na sobě krátké kratasy s bílým tílkem a černou bundičkou.“Ano jsem,přijela jsem včera.“-odpověděla jsem neznámé dívce a bylo mi zvláštní proč se mě na to ptá,přišlo jsem spoutu nových prváků.“Myslela jsem si to,jelikož všechny nové prvačky už znám,ale tebe jsem ještě neviděla, i když Tessa něco říkala,že má novou spolubydlící kvůli velkýmu počtu prváků.“-řekla a prohlídla si mě od hlavy až k patě,nemohla jsem si pomoct,ale působila na mě až moc sebevědomě.“Jsem Kimberley a pokud tu ještě nikoho neznáš,ráda ti to tu ukážu.“-nabídla se,což pro mě bylo perfektní konečně někdo kdo se ke mě nechoval hnusně už od začátku,i když jsem se oproti ní cítila jako někdo méněcenný jsem souhlasila.“Jinak jsem Lisa“-odpověděla jsem jí a usmála se na ní.Když jsem si koupila kafe s croissantem,sedla jsem si s Kimberley ke stolu.“Tak chceš se na něco zeptat,nebo mám začít.“-zeptala se mě.“No já,asi začni.“-nakonec jsem jí odpověděla.“Dobrá,tak kde by jsme začli,jestli ještě nevíš v jakých budovách máš předměty,tak támhle je takové rozcestí kde je vše napsané,prvně mi to přišlo vtipné,ale ted se to docela hodí ,je nás tu pořád víc a víc.Pokud tě bude zajímat cokoliv ohledně školy at už známkování,předměty,eseje náš největší expert je na to támhle ten kluk,jmenuje se Niall,ale nevím jak dál takové lidi tu nevyhledávám.“-podívala se na mě usmála se,podívala jsem se na kluka stojícího opodál ,vypadal mile a sympaticky,měl blond vlasy a účes mu trochu trčel na stranu,měla jsem pocit že bych si s ním rozuměla.“Ehm,můžu dál?“-zeptala se mě Kim.“Oh jasně..“-odpověděla jsem jí.“Dále si myslím,že by tě mohlo zajímat kdo je single a kdo s km chodí pokud teda nemáš přítele,což si myslím že nebude problém.“-řekla a usmála se.“Ehm,jen pokračuj..“-odpověděla jsem jí,polovině tomu co říkala jsem stejně nepřišla na kloub,až mě některé věci zaráželi,co všechno věděla,o tom kdo s kým je,kdo se s kým rozešel,nebo kdo je ještě panna a kdo si to s kým rozdal.“Ty asi nebudeš jedna z těch co každý den chodí na party že?“-zeptala se.“No to zrovna ne.“-jen jsem se pousmála.“S tím něco provedem.“-řekla Kim a zvedla se od stolu.“Měli bychom jít na hodiny.“-řekla a pomalu se se mnou loučila.“Uvidíme se po škole,stavím se k vám na pokoj.“-odpověděla a šla směrem k budově filosofie.Jen jsem si povzdechla a  šla směrem k budově,kde jsem měla mít svojí první hodinu angličtiny.Když jsem vešla do své třídy,byla do poloviny zaplněná,na štěstí byla první řada ještě volná,sedla jsem si tedy zhruba tak doprostřed první řady,vyndala si blok s propiskou a čekala až začne hodina.Dívala jsem se nenápadně po třídě ,bylo vidět že sem chodí hodně studentů ze starších ročníků,z některých jsem cítila pozitivní energii,vypadali jako pečlivý jedinci,ale někteří,bylo vidět že se těší až budou moci uspořádat nějakou party,přesně jak říkala Kimberley.Po pár minutách byla třída skoro plná.“Dobrý den třído.“-ozvalo se za právě zabouchnutými dveřmi,šel před tabuli a položil si své věci na katedru.“Abych se představil , jsem váš učitel na Anglický jazyk,jmenuji se Peter Robinson, v této hodině se nebudeme zaměřovat jen na A…. “-nedořekl a nahoře bouchli dveře.Všichni se otočili a učitel se podíval ke dveřím.“Jak jinak pane Stylesi že?Můžeme být poctěni tím že jste nás navštívil.“-řekl ironicky a já se podívala komu to vlastně říká.Po schodech šel  mladík,měl na sobě bílé tričko s černou bundou a kalhoty.Vypadal jako by právě někoho zabil i to jak se díval na ostatní,bylo vidět že z něj mají respekt i přes to,co mu učitel řekl.Nemohla sem si pomoct,stále jsem mladíka sledovala,čím více se blížil tím více jsem měla zvláštní pocit.Až po chvilce jsem si všimla,že se sedá do druhé řady.Když se posadil,všichni se na něj podívali,jakmile zjistil,že se na něj všichni dívají podíval se na ně a náhle všichni odvrátili pohled.Nevěděla jsem co to má znamenat.Jakmile se podíval na mě,z jeho pohledu jsem cítila jako by mě chtěl vážně zabít,rychle jsem se otočila k učiteli a začala se soustředit.Při hodině jsem si však nemohla pomoc a párkrát jsem se na něj podívala.Jeho světlé  a krátké vlasy a  jeho zelenohnědé oči které byly plné hněvu.Možná jsem se mýlila ,ale něco mi říkalo,dej od něj ruce pryč. Když hodina končila,všichni se zvedali ze svých míst a odcházeli pryč.Sbalila jsem si věci a šla směrem pryč.Když jsem vyšla,venku bylo krásně,cítila jsem ve vzduchu vůni rozkvetlých stromů.Šla jsem směrem k rozcestí,jelikož mi za 15minut měla začít další hodina,tentokrát  to byla výtvarná příprava.Nějaké to odreagování na první den.Jak jsem šla prohlížela jsem si ostatní lidi kolem,jak se učí na trávnících,jak spěchají na svou hodinu.Najednou jsem ucítila jak mě někdo chytl za paži.Leknutím jsem se rychle otočila.Byl to Brian.“Briane?Co tu děláš?“-zeptala jsem se překvapeně.