Svět je šílenej
a tak děsně malej...
Jednoho dne jako originál usneš,
další den svého dvojčete se lekneš.
Běžím, běžím, potkám Tebe,
v mém světě plném dětskosti.
Náhle se mi hroutí nebe.
Ale přijímám to s vděčností...
Kdo jsi Ty a kdo jsem já?
Ptám se stále dokola...
Což je to věc přetajná?
Jak Cola a Kofola.
Dvojče v Tobě nalézám
Soulmate, co se těžko hledá
Hlavu v oblacích teď mám
Noha se mi těžko zvedá
Náhle padám do kolen,
znaven, zmaten, opuštěn...
Co teď? Co dál?
Kdo jsem? Co mám?
Přestože Tě rád znám,
nitro prázdné z Tebe mám.
Viníkem však nejsi Ty,
spíš přebytek samoty...
Jsem odvážný a statečný,
nebo bych chtěl být takový!
Proto dovol mi sebrat se a vstát
a neklečet už dole a prach žrát.
Kdo jsi Ty a kdo jsem já?
Čas ukáže, Bůh odhalí,
mír přikryje, modlitba zacelí...
Kamarádko moje, Příteli❤️
