Dny se vlečou jako stín v poledne
utíkají jako střelená svině.
Mysl k budoucnosti hledí, říkám "Teď ne!"
Naštěstí mám Krále na své straně.
Po deset dní srdce po srdci ubývá,
mě povinnosti a stres nedají spát.
Poslední den ráno a mě horkost polévá,
semestrálka v cajku, jdu na zastávku stát!
Zpráva náhlá, povzbuzující
'Už jen 12 hodin kámo'
Skutečnost děsivá leč vzrušující,
'Koukej začít makat, lamo!'
Zabalený, upravený, natěšený, happy
stojím na zastávce a tramvaj vyhlížím.
Zvědavostí na to, co se blíží a je dost creepy
nepostojím na místě, strachem se rozklížím.
Tramvaj v dáli, žluťák u mě,
'The journey has begun' píšu jí,
po dálnici, cesta do daleké země,
mozkové závity chvíli odpočívají.
Metro, hlavák, jízdenka číslo jedna,
dlouho trvá odbavení, nakonec si sednu.
NothingBox je má nejoblíbenější bedna
Chlápek si v kupé sundal boty, blednu...
Jak krátit ve vlaku dlouhou chvíli?
Jako by v mé hlavě byla velká průrva...
Pět jazyků lásky... koukám na mobil bílý
Wait!!.. to je Český Těšín... zatáčka!!...
Stojim v uličce, 'kdy už zatáčka zastavíš?'
Už jen ty dveře mě od přátel dělí
Hle, běžíš ke mě, do náruče mi letíš
Kamarádko moje, Příteli❤️
