Exon, svět vedle Asgardu

Mám právo

Pohled Tithyry

Je krásný nový den, na těch 14 dnů mi dali luxusní pokoj. Měl obrovskou měkkou postel a krásné velké okna, ze kterých jste viděli polovinu města. Budu bojovat o Thora a přede vším, bojovat za trůn. Převlékla jsem se z županu, ve kterým vždycky spávám. Vzala jsem si krátké šaty bez ramínek a šla vyzvednout Jennu, měla pokoj hned vedle mě. Jenna v pokoji byla a taky se kochala výhledem, ale taky byla ještě v županu a tak jsem si trochu popohnala. Když už byla převlečená, tak jsme šly na snídani, byly jsme tam jen my dvě.

„Hele, abys věděla tak já jsem nejstarší a tak já mám právo stát se královnou Asgardu" řeknu ji narovinu a vypadá zaskočeně

„A co když on ke mně něco cítí hm?" zeptá se

„Tak ještě jednou, jsem nejstarší a mám právo. Odin s naší matkou domluvil jen 14 nocí a já vyjdu jako vítěz" řeknu

„Jakou dohodu měl můj otec s Gaiou? Neříkala náhodou, že musí opravit hrad, a proto jste tu zůstaly?" objeví se náhle Thor a já se zadusím jídlem, které jsem zrovna žvýkala

„Eh, jo. Tady Tithyra mi vyprávěla o snu" řekne Jenna a nahodí úsměv

„Tithyro, asi bys měla někam zajít, když se ti zdá o mém otci" řekne Thor a posadí se ke stolu, já na Jennu hodím vražedný pohled a dál jím snídani

„Dobré ráno" řekne ospale Echo, která pořád byla v pyžamě, což byl taky župan

„Echo, nemůžeš tu jen tak chodit v pyžamu, nejsi u nás tak padej se převléct" řeknu naštvaně

„Cože?" řekne a zívne si a pak přijde Fandral

„Jsi v pyžamu!" zařvu a Echo si prohrábne vlasy

„A sakra. Za chvíli příjdu!" řekne už nervózně Echo a utíká pryč, její župan byl dlouhý po kolena

„Utíkej! A taky se učesej" řekne Jenna a zasmějeme se

„Neměly byste se takto chovat k vlastní sestře. Nikdo vás to neučil?" okřikne nás Fandral

S Jennou překulíme jen oči. A pak přišla Echo, zas měla na sobě jen černé oblečení a vlasy zas v copu. Po snídani jsme se všechny rozutekly různými směry.

Pohled Jenny

Když jsme všechny šli jinými směry, tak jsem se rozhodla kouknout na zdejší obyvatelstvo, přece jen možná si mě vybere za manželku a tak musím mít dobré vztahy mezi lidmi. Chodila jsem po ulicích a všechny mile zdravila, lidi se vždycky usmáli.

„Paní?" zatahal mě někdo za mé šaty a otočila jsem se, stála tam holčička

„Slečna, jsem slečna. Jak pak se jmenuješ maličká?" zeptám se, vypadala, že jí bude maximálně 6 let

„Esmeralda a vy jste nová přítelkyně pana krále?" zeptá se

„Zatím ne, ale schyluje se k tomu" mile se usměju a jdu zpět k hradu

Když příjdu k hradu tak tam stála Tithyra a vypadala naštvaně.

„Copak Tithy?" zeptám se s úsměvem

„Thor" řekne a naštvaně si dupne

„A co s ním?" zeptám se

„No někam odešel, když jsem s ním mluvila" řekne a překulí oči

„Znám i horší případy" mávnu rukou a pokračuju v cestě, vstoupím do hradu

Pohled Echo

Zrovna mi začala lekce boje a naučit se používat svůj katastrofický dar. Fandral mě dovedl na venkovní cvičiště.

„Tak s čím začneme?" zeptám se

„Prvně dáme trochu relaxu, aby si nebyla tak nervózní. Lehli si a zavři oči, vyprázdni mysl a zhluboka dýchej, tímhle cvikem se jednou naučíš nebýt zas tak nervózní a při každém kroku neuděláš praskliny v zemi" řekne a já si teda lehnu do měkoučké trávy, zavřu oči

„A jak dlouho tu mám být?" zeptám se

„Pšt, vyprázdni mysl" řekne

Po pár minutách jsem už mohla vstát a cítila jsem se plná energie a nervozita mě dneska opouštěla dveřmi s názvem „východ".

„Tak co teď?" zeptám se nadšeně

„Deset koleček kolem celého cvičiště" řekne

„Co? Vždyť je to tu obrovské" postěžuju si, ale začnu běžet první kolečko

Každé kolečko jsem zrychlovala a kolem mě vlál vítr a pomalu se kolem mě točil, tornádo. U posledního kolečka jsem zakopla o Tithyrinu nohu, kterou tam schválně dala akorát jsem si jí nevšimla včas.

„Tithyro! Co chceš?" zeptám se naštvaně

„Jestli si myslíš, že ti tohle pomůže s tvou mocí, tak ne, nepomůže ti to" odpoví s úsměvem a já zatnu ruce v pěst a z očí mi lítají blesky

„Katastrofa, co dodat" otočí se Tithyra a odchází

„Echo?" položí někdo svou ruku na mé rameno a já se prudce otočím a omylem ho šlehnu bleskem, který mi jiskřil v očích

„Jejda, Thora, já nechtěla" omlouvala jsem se a cítila jsem, že má nervozita opět přichází

Rychle jsem utíkala k sobě do pokoje, schovala jsem se a potichu si mumlala, jak jsem nemožná.