Exon, svět vedle Asgardu

Je na hradu

Pohled Echo

Den střídal den, týden zas měsíc a měsíc rok. Jako panovnice Exonu jsem musela svou zem chránit a s Asgardem jsme podepsali mírovou dohodu. Během toho roku jsme se s Lokim stali opravdovým královským párem, ale nyní ho jeho bratr potřeboval na Asgardu. V Asgardu jsem nebyla od té doby, co jsem odešla, nějak mě to nelákalo, ale teď Thor s Lokim jeli na Zem, hledat svého otce který se ztratil, jen doufám, že bude v pořádku.

Seděla jsem zrovna v paláci, když v tom přišla má sestra, Tithyra.

„Co potřebuješ, sestro?" zeptám se, často sem chodila a hovořila mi o tom jak to mezi ní a Thorem neklape.

„Odin zemřel, v paláci na Asgardu se objevila nějaká ženská a všechny tam zabijí." řekne zoufale a já si povzdechnu.

„Ráda bych pomohla, ale první je náš lid, Tithyro. A taky máme podepsanou jen mírovou dohodu a žádnou dohodu o pomoci." řeknu smutně a sundám si korunu z hlavy. „Můžeš tu zůstat, ráda zas budu ve společnosti, od té doby co tu není Loki je to jiné, víš?" řeknu směrem k ní.

„Možná se chce dostat na trůn a možná tě ani nemiluje," dodá a odvrátím zrak od ní, často jsem to od ní slýchávala a to nerada, Lokiho mám vážně moc ráda a ona mi to vážně stěžuje, „Echo," řekne opatrně, ale skočím ji do řeči.

„Nabízím ti abys zůstala a ty mi tu mluvíš nesmysly, teď mě omluv," řeknu a odejdu z místnosti, bylo mi špatně. Ale ne z té konverzace, nevolnosti mě provázeli už několik týdnů.

Pohled Helly

„Konečně, celičký Asgard je jen můj! Jen můj!" řeknu se smíchem, když se rozhlížím z hradu na svoje království.

„Madam," řekne velitel vrchní stráže a já se na něj podívám aby pokračoval. „Utekla královna, takže staticky za to-" nedořekne, jelikož mu skočím do řeči.

„Já jsem právoplatná královna Asgardu! Doveďte sem tu neprávoplatnou královnu a zabte ji!" rozkážu a velitel se na mě zděšeně podívá.

„Ano, madam. Ale má to jeden háček," dodá a já své prsty položím na čelo. „Královna utekla pravděpodobně na Exon za svou sestrou, královnou Echo." dořekne a já s úžasem na něj kouknu.

„Tak přece je královnou! Počkáme až se Afrodita vrátí sama, Kéry na území lézt nebudu. Slíbila jsem ji to." řeknu a velitel na mě nechápajíc koukne. „Co?! To jako že bohyně smrti nemůže mít srdce?! Odchod!" rozkážu a opět se kouknu z okna.