Exon, svět vedle Asgardu

Lež je navždy prostě lež

Pohled Echo

Svět obrů byl jeden ze světů, kde jsem nikdy nechtěla vstoupit. Ihned jsem pocítila chladný severský vítr a mráz pohltil celé mé tělo, ano jsem bohyně katastrof ale nejsem před tímto chráněná. Mám strach ze zamrznutí, takto zamrzla má teta jako trest za spouru vůči mé matce. Stála jsem na místě jako přimrzlá, na tuto teplotu nejsem zvyklá, na Exonu je tropická 40 a taky taková -35.

„Kohopak to tu máme?" přišla armáda, která mě hodila do zmrzlého vězení

Mříže byli pevné a ledové, snažila jsem je roztavit svým dračím ohněm, ale nešlo to. Sedla jsem si do rohu vězení a svůj ohnivý dračí dech jsem chrlila na své ruce, které ihned zčernaly popálením, mám rychlou regeneraci takže tohle mě v tuto chvíli opravdu neštve.

Pohled Tithyrid

„Thore, prosím! Musíme Echo najít! Uvědomila jsem si že ona je má opravdová sestra, zažila jsem s ní tolik dobrodružství, když jsem byla malá. Ale pak přišla puberta a já úplně Echo zanedbala a myslela si že Jenna je ta správná, což není pravda! Prosím!" stáli jsme u teleportu a strážce se na nás jen díval

„Tithyro, rád bych pomohl, ale nevíme kde Echo je" řekne sklesla Thor při sledování galaxie

„Nevidím ji, musí být chráněná štítem ledový obrů, který mé schopnosti odráží" dodá strážce

„Ale který ledový obr by ji tak mohl chránit jako?" řeknu naštvaně

„Já vím který" řekne hned za mnou Thor

Pohled Jenny

„Loki, já tě vysvobodila a tak teď mi ty pomůžeš!" řeknu při cestě z věznice

„Jak jako?" řekne

„Pojedeš se mnou na Jotunheim" řeknu rázně

„Proč jako?" zeptá se

„Mám tam menší službu, nabízím ti 1 miliardu jednotek" řeknu a Loki přikývne

Pohled Echo

Můj dračí dech došel, jako přírodní katastrofy musí mít i svůj určený čas, který lze využít. Klepala jsem se zimou a čekala co se bude dít. Umrznutí 4 stupně nebylo na seznamu mých vysněných věcí.

„Tady je!!" uslyším známý hlas Jenny, která na mě ukáže ukazováčkem

„Tak to ne, proč jsem nezůstala na Exonu s matkou?" pomyslím si a nahodím otrávený pohled

„Echo?" ozve se Loki

„Aha, takže ty mi jdeš lhát dál? Abys věděl, tohle vězení je útulnější a nějak mi v něm nikdo nelže" řeknu při klepání se zimou

„Ale Echo" řekne Loki, viděla jsem ten jeho smutek v očích, ale jemu jsem věřit nemohla, je to bůh klamu a já mu prvně naivně věřila

„Nevěřím ti ani slovo, Loki. Abys věděl k Jenně se dokonale hodíš. Oba jste zkažení a lstivý na sourozence." řeknu arogantně a vyplivnu mini-meteorit, který zasáhl Jennu do hlavy

„Echo, já-" promluví Loki a já ho ihned zastavím

„Ty co?! Omluvíš se za to že jsi mi od začátku lhal?! Myslela jsem že ti můžu věřit! Důvěřovala jsem ti! Nechci poslouchat další tvé lži!" vykřiknu