Exon, svět vedle Asgardu

Teď budeš jen můj

Pořád je 5. den, ale už je večer...

Pohled Echo

„Proč já?! Proč zrovna já?! Musela jsem všechno zkazit! Měla jsem tak krásný přátelský vztah s Thorem i Fandralem, ale já to všechno zkazila!" brečela jsem v rohu pokoje

Pak někdo zaklepal na dveře.

„Nechci nikoho vidět!" řeknu se vzlyky

Přes mé horké slzy lávy jsem nic neviděla, jen jsem postřehla, že někdo vstoupil do místnosti.

„Nechte mě prosím" šeptnu a posunu se dál do rohu místnosti

„Echo tady ti nikdo neublíží" řekne

„Prosím, odejdi Thore, křičela jsem po tobě a to jsem neměla, tak jdi" řeknu a nalepím se na zdi v rohu

Thor ke mně přistoupil ještě blíže ke mně a chce mi utřít lávové slzy, co mi stékají po tváři.

„Nedělej to, můžeš se spálit" řeknu při tom, co jsem mu chytla zápěstí, ať to prostě nedělá

„A nekoukej na mě, jsem jedna velká katastrofa jak povahově, tak obličejově" řeknu a svou tváři skryju do kolen

„Echo, tohle neříkej" řekne a posadí se na postel, která shodou náhod byla hned vedle toho rohu

„Můžu mluvit pravdu" dodám a posadím se k němu

„Proč jsi přišel?" zeptám se při utírání lávových slz

„No chtěl jsem se ti omluvit za ten incident s Fandralem" řekne

Pohled Jenny

Blížila se už půlnoc a já ne a ne spát. Různě jsem se točila v posteli. Ale nakonec jsem přistoupila k oknu a začnu pozorovat zářivé hvězdy.

„Naprostá nádhera!" řeknu v žasu a zhlédnu doprava, kde jde vidět balkónek od Echo

Stála tam, ale nebyla sama. Byl tam s ní Thor. Ona nic nedělá aby ho získala a on za ní běhá jak pegas za jablkem.

„Tak to ne" řeknu stekla a začnu si broukat

Mé broukání zvýšilo vítr a nasměřovala jsem ho k Echo a Thorovi. Ale prvně jsem ho nechala zesílit a pak jsem zaútočila. Mělo je to smetnou oba na ránu, ale Echo dala obě ruce před sebe a dlaněmi k větru. Ale s větrem to nic nedělalo, až pak. Kdy se začala Echo točit a z větru udělala tornádo, které pak nechala uklidnit. Jelikož byl její balkónek skoro hned u mého okna, tak jsem slyšela co si tam šuškají.

„To bylo skvělé Echo" pochválí ji Thor, zvedne ji do vzduchu a začne s dělat kolečka

Jak jsem už říkala, jak by Kerberos běhal za ocasem. Zas po nějaké době co jsem je sledovala, odešli a já šla ke dveřím. Slyšela jsem kroky a tak jsem rychle otevřela dveře a osobu vtáhla dovnitř s nadějí, že je to Thor. Ale byla to Tithyra.

„Právě tebe jsem Jenno, hledala. Obleč si tohle" řekne spokojeně a podá mi černé oblečení

„Co to má být?" zeptám se otráveně

„Obleč si to, jdeme si pro Echo" řekne a já ji poslechnu a obleču si oblečení

Pohled Tithyrid

Vše mi jelo přesně podle plánu. Po záhadném zmizení Echo se objevím já v převleku Echo a Thor se do mě zamiluje, pak se odhalím a on si uvědomí, že MĚ miluje! Po tom co se Jenny převlíkla jsem šla za Odinem. Dal mi nastarost dva schopné vojáky, kteří dokážou kohokoliv unést bez zbuzení. Jenna měla za úkol vytvořit silný vítr a odehnat Thorovi pozornost, kdyby u Echo v pokoji tedy byl. Takže Jenna šla jako první, zavřela za sebou dveře a pak se vrátila zpět k nám.

„Tak jaká je situace?" zeptám se

„Echo spí v posteli a Thor spí u ní na gauči" odpoví a já s vojáky vtrhneme do pokoje

Echo něco píchli do žil a pak ji vzali přes rameno a odešli, já přistoupila k Thorovi.

„Ahoj, za pár hodin ani nepoznáš pravou Echo. Jsem tvá jediná" řeknu a dám mu pusu na čelo

Mám radost jen z toho, že jsme skoro identické. No jo, trojčata. Vážně nepozná, že hraju Echo. Bílé čočky mám a za pár dní bude Thor jen a jen mým!