10. 8. 1990
Milý Jamesi,
po dlouhém rozhodování se jsem se rozhodla odstěhovat pryč z toho domu, kde jsem žila už od odchodu z Bradavic. Nejdříve jsem nechtěla, ale když jsem našla jeden byt za velmi levnou částku, koupila jsem ho. Byl mnohem dál od civilizace než ten předchozí, což jsem poslední dobou dost vyžadovala.
Až těsně před odstěhováním jsem zjistila, že je to bývalý dům tebe a tvých rodičů. Bystrozoři ho ani nevyklízeli, nechali ho nedotknutelný od smrti tvých rodičů. Při prvním pobytu v domku se mi točila hlava ze všech tě vzpomínek, které byly všude. Musela jsem ho celý vyklidit, jinak bych se zbláznila.
Jediný pokoj, který zůstal jako předtím, je tvůj starý pokoj. Kdybys jen viděl, kolik vzpomínek je tu po tobě.
Lékouzelníci mi říkali, že brzy pustí naší dceru domů! Hrozně se na ni těším. Už jdu spát, napíši ti brzy.
S láskou,
Alyssa
***
Tmavovlasá žena odložila dopis a pohledem si už asi po padesáté prohlížela útulný červeno-zlatý pokoj. Zdi byli polepené plakáty s famfrpálovými hráči a s kouzelnickou kapelou, kterou Alyssa jen matně znala.
Když pohledem spočinula na ebenové skříni, pomalu se k ní vydala. Při jejím otevření spatřila pár oblečení, které vonělo po jejím mrtvém milenci. Po dlouhém prohlížení vytáhla nebelvírský dres a oblékla si ho.
Pomalými kroky došla zpět ke stolu, zapečetila dopis a předala ho sovičce, která se po zjištění adresy vydala do spící Anglie.
Bruneta skočila do postele společně s plyšákem jelena a zachumlala se do peřin s potiskem zlatonek. S přáním blízkého spánku se otočila na bok a všimla si pohyblivé fotky na nočním stolku. Byla tam ona a James, jak se drželi za pas a šklebili se na fotografa. S úsměvem na rtu usnula do pár vteřin.
ČTEŠ
S láskou, Alyssa | HP ✔
Fanfic,,Chybíš mi, Jamesi Fleamonte Pottere." ,,Tvůj syn je ti tak neuvěřitelně podobný. Obličej i vlasy má po tobě, avšak oči má po té dívce, která tě nikdy neměla ráda a využívala tě." ,,Tolikrát jsem si chtěla vzít život a jít za tebou do nebe, ale zů...
