Kouzelnický život plný divných situací

Miluju tě, profesore

Preslash - Pairing: NL/SS          | Období: pět let po Bradavicích

-

Tajemný muž, jenž před pár lety zachránil Severuse Snapea ze spárů Smrti, odhaluje svoji identitu a mnohem víc.

-

 "Vy?!" vyštěkl bledý muž na svého bývalého studenta, který seděl naproti němu.
"A-ano, p-profesore," vykoktal mladší z dvojice a vypadal, jakoby se nejraději vypařil. "B-byl jsem to já."
"Nemyslíte si, doufám, že vám uvěřím, že ne, Longbottome?" zasyčel nebezpečně Snape. "Kde byste asi tak vzal lektvar proti magickým jedům, hm? Notabene tak kvalitní, aby zastavil hada Pána Zla," vysmíval se Nevillovi lektvarista.
"Uvařil jsem ho," odpověděl hnědovlásek tak sebejistě, až překvapil i sám sebe. A to bylo poprvé, co Severuse některý - byť bývalý - student viděl se smát. Ani Draco svého kmotra ještě nikdy neviděl se smát jinak, než nevesele. Tohle byl ale smích plný upřímného pobavení podbarveného špetkou typicky snapeovského sarkasmu.
"Nesnažte se mi nakukat, že lektvar, který bych v této kvalitě pravděpodobně neuvařil ani já sám, a jenž mi zachránil život, je vaše práce, vy tupče!" praštil do stolu tak silně, až se na něm převrhla lahvička s inkoustem. Nevěděl, proč vlastně souhlasil s tím, aby za ním Longbottom přišel, když dopředu věděl, že ho to bude stát nervy. Že mu ten idiot bude tvrdit, že to on je ten muž, kterého před pěti lety nejasně viděl, jak mu těsně před smrtí nalil do krku lektvar, to však skutečně nečekal.
"Opravdu jsem ho vařil já," trval si ale Neville na svém, i když nečekaně objevené sebevědomí zase rychle odešlo a on se nepatrně třásl.
"Aha," poznamenal tedy Severus výsměšně, "už to chápu. Vy jste vlastně geniální lektvarista a učebnu jste mi pět let ničil z nudy," ušklíbl se.
"Ne tak docela," namítl muž zase vcelku jistě. "Lektvary mi tak strašně nešly, protože jsem z vás nervózní," vysvětlil a tvářil se, jakoby si nevšiml Severusova spokojeného šklebu. "Do čtvrťáku jsem se vás bál... a potom...," na chvíli se zasekl, opět znejistěl a mírně zčervenal, "m-iluju tě, S... profesore."
Málokdy se stávalo, aby Severuse někdo připravil o řeč. Longbottom byl ale bohužel až moc vynervovaný na to, aby si Snape myslel, že to nemyslí vážně. Než se vydal pro láhev burbounu a dvě sklenky k tomu, prolétlo mu hlavou, že k tomu Longbottom nejspíš sbíral odvahu celých pět let.