~Oheň a led~

Část šestá - noc

Lyanna

Dotkla se dřevěných stěn kajuty. Byl to sen. Milovala lodě a plavení se po řekách. Moře ji děsila. Řeky uklidňovaly.

„Má paní..." uklonila se služebná a zavřela dveře kajuty.

„Co se děje?"

„Lord Baratheon si váš žádá... na horní palubě."

„Asi se chce rozloučit," pousmála se Lyanna „po kolikáté již?" zeptala se vesele služky a následovala ji na palubu.

Byla ráda, že už to má za sebou. Oficiální rozloučení s princem proběhlo ceremoniálně.

Úklona. Políbení ruky. Úklona. Pozdrav.

Cítila se lehčí. A přece se v ní cosi zlomilo. Zakořenilo a zlomilo.

„Drahá...mám pro tebe překvapení. Nebudeš na plavbě sama, jsi ráda?" Robert ji chytil za ruku a za svými zády odkryl nového spoluplavitele. Lyanně se podlomila kolena.

„Má paní..." usmál se princ a opět jí políbil ruku „okolnosti nás znovu svedly k sobě."

Lyanna se pousmála a křečovitě se uklonila.

Princ se otočil a jal se procházet po palubě. Pak ho jeho sluha odvedl do kajuty. Rej služebnictva ho doprovázel jako včely královnu. Lodníci pomalu loď odpoutávali a připravovali se k přílivu, který jim pomůže dostat se na vody Bílého Nože.

Lyanna se opřela o Robertovu ruku. Rychle ji k sobě přivinul a políbil na čelo „Uvidíme se brzy, má lásko. Užij cesty." pak rychle seběhl z můstku, který muži začali odpoutávat. Zamával jí a ona poprvé v životě měla pocit, že jí bude chybět.

„Nechť tě bohové provází..." šeptla.

Robert 

Když viděl, jak zbledla, zarazilo ho to. Proč je z prince tak nesvá? Nikdy neviděl její oči tak vyděšené. Dokonce ani tehdy, kdy se tolik opil a navštívil ji v jejích komnatách. Vyčítal si ten incident každý den, ale ona na něj pravděpodobně již zapomněla. Děsil ji snad mladý Targaryen? 

Cítil, jak klesla v kolenou a jak třesavě ho pozdravila. Nechával ji na lodi jen s největším sebezapřením. 

Zůstal stát na můstku do chvíle, než jejich loď konečně získala dostatečně velký nápor vln, který ji s pomocí větru nasměroval do zákrutů řeky. Lyanna stála na místě a dívala se směrem k němu. Cítil hřejivý pocit, jak poprvé za jejich vztah vnímal z její strany nějaký skutečný cit. Věděl, že bude třeba ještě mnoho práce, aby vybudoval skutečnou lásku. Srdce se mu trhalo na kusy, když ji musel poslat pryč. 

A věděl, že ona nechce. Nechtěla se plavit sama se Stříbrným princem. Ale proč? 

Ihned, jakmile se uvidí, musí ji za tu léčku odprosit. 

Jeho láska rostla každým dnem a nemohl se dočkat dne jejich svatby. Byl připraven dát ji celý svůj život.

Lyanna

„Má paní?"

Lyanna ležela na posteli. Už tři hodiny se plavili po řece. Už tři hodiny neopustila kajutu. Služebná k ní přistoupila.

„Má paní, kuchař vzkazuje, že večeře bude podávána v hodovní kajutě." Když lady neodpověděla, služka pokračovala „Připravil lososa na pomerančích. Vašeho oblíbeného. Nechal pomeranče ukrást z jedné lodi, když se dozvěděl, že je má moje paní ráda."