Vánoční prázdniny se chýlily ke konci.
Paní Weasleyová se právě vykláněla z okna hulákala
,,Pojďte už dovnitř!
Vždyť promrznete až na kost!"
Jenže skupinka hrající venku ve sněhu Famfrpál, jakoby jí ani neslyšela.
Fred byl brankář, Carol a Harry střelci.
George se stal brankářem druhého týmu, jeho střelci byli Ron s Ginny.
Hermiona počítala score.
Když na ně paní Weasleyová ječela už skoro půldruhé hodiny, snesli se konečně k zemi a slezli z košťat.
,,Byl jsi úžasnej, Harry!
Klidně by jsi mohl hrát jako střelec i ve škole!
Vážně senzační!"hrnula se k němu Carol a nadšeně ohodnocovala jeho dobrý, velmi dobrý, výkon.
,,Díky Caroline"obejmul jí.
,,No tak to už by stačilo"vyrval mu ji Fred z objetí.
Caroline i Harry se marně snažili zamaskovat hlasitý smích.
Harry se smíchem odběhl za Ronem a Hermionou s Ginny a Georgem.
Caroline si stoupla na špičky a něžně Freda políbila, na stejně ledové rty, jako byly ty její.
S úsměvem jí vzal za ruku a zamířili za ostatními, dovnitř.
Všichni se šli převléknout do svých pokojů.
Fred a George seděli dole u stolu, a míchali si čaj od paní Weasleyové.
Hermiona scházela pomalu dolů, na schodech se střetla s Harrym a Ronem, všichni tři měli na sobě svetry od paní Weasleyové.
Schody zaskřípaly znovu a objevila se Ginny s Caroline.
Ginny si urovnala červený svetr od své matky a posadila se k bratrům.
Caroline se na své místo usadila hned po ní.
Ještě si vyndavala vlasy zpod pleteného svetru, jenž byl očividně o pár čísel větší.
Zelený svetr s velkým tiskacím písmenem F taky nebyl její, ten její s písmenem C byl nahoře, složen na její posteli.
Fred se s úsměvem naklonil ke svému čaji.
,,Dobré poledne, Weasleyovi!"zahlaholil právě přicházející Artur Weasley.
,,Dobré Arture",,ahoj tati",,Dobrý den, pane Weasley"
Zaznělo mu v odpověď.
,,Aa!Ahoj Harry, Hermiono, nazdárek Caroline"usmál se na vyjmenované.
,,Caroline bude stejně za chvíli Weasleyová"
Ozvalo se jakoby mimochodem, od stolu.
Všichni se k němu vyjeveně otočili.
,,Frede"napomenula ho paní Weasleyová a mírně ho pleskla přes rameno.
Chlapec se celý otřásal smíchem.
,,Já jsem George"kvílel smíchy a jeho dvojče ho pod stolem surově koplo do holeně.
Všichni se začali strašně smát.
Fred se, s mírně narůžovělými tvářemi, podíval na Caroline, vpila své bouřkové oči do jeho, její tváře se zdály, že taky nabraly mírně růžovou barvu.
Fred se šibalsky usmál.
~~~
Vrátili se zpět do Bradavic.
Školní rok jim dál utíkal jako obvykle, byli na tom podstatě lépe, než jistý chlapec v jejich ročníku.
Nelehký, strašlivý úkol od samotného Pána Zla, každým večerem ho to pronásledovalo, a nenechalo klidně spát.
Zabít největšího čaroděje všech dob, to se vy-víte-komu snadno řekne, ale zabít člověka není pro všechny tak snadné jako pro Pána Zla.
Harry, Carol, Hermiona a Ron s Ginny právě teď seděli ve společence a dohadovali se.
,,Musíš se té knihy zbavit Harry!"
,,Ukaž mi jí"napřáhla k němu Hermiona ruku.
,,Ne!Má..křehkou vazbu!"odmítl okamžitě.
Nakonec mu jí sebrali, Ginny otevřela tu starou učebnici lektvarů.
,,Kniha je majetkem Prince dvojí krve"přečetla.
,,Nikde jsem o nikom takovém nečetla.."zakabonila se Hermiona.
,,Já taky ne"
,,Odneseme jí spolu pryč, hm?"Ginny s Harrym zamířili ven ze společenské místnosti Nebelvíru.
V sedmém patře, vešli do komnaty nejvyšší potřeby.
,,Vezmi mě za ruku"natáhla ruku k Harrymu a zavedla ho hlouběji do komnaty.
,,Počkej tady a zavři oči, nebude tě to pokoušet..zavři oči"a i s knihou se odplížila pryč.
Ukryla jí a pak se vrátila k Harrymu jenž tu stál, se stále zavřenýma očima.
,,Tohle tu můžeme taky nechat schované"naklonila se k němu a políbila ho.
S Deanem už dlouhou dobu nebyla, pořád se hádali, pořád kvůli němu plakala.
Konečně si uvědomila, že celý svůj život, už od deseti let, miluje jednu jedinou osobu, a že nedokáže být s nikým jiným.
Milovala Harryho Pottera od té doby, kdy ho viděla poprvé na nástupišti.
~~~
Albus Brumbál řekl Harrymu o tom co si myslí, o tom jak si nejspíš Voldemort tvoří viteály, seznámil ho se svými vzpomínkami pomocí myslánky.
Jednoho dne se spolu vydali pro jeden z viteálů, část Voldemortovi duše.
Našli ho.
Vrátili se zpět do hradu.
Byli teď nahoře v astronomické věži.
Někdo přicházel.
Brumbál poprosil Harryho ať se schová a nevychází, i kdyby se dělo cokoliv.
Bellatrix a dalších několik Smrtijedů stálo nyní naproti Brumbálovi.
Draco, s pláčem opuchlýma očima, mířil rozřešenou hůlkou na svého ředitele.
,,Ty přece nejsi vrah Draco"řekl Albus Brumbál, klidným hlasem.
,,Jak víte co jsem?!
Já to musím udělat, nechápete to!
Musím vás zabít, jinak on zabije mě"
Draco Brumbála odzbrojil.
V ten okamžik se tu objevil Severus Snape.
,,Severusi,
Prosím"řekl Brumbál naléhavě.
,,Avada Kedavra" namířil hůlkou proti Brumbálovi.
Bellatrix a ostatní s hlasitým výskotem odcházeli z hradu pryč.
Bella s výkřikem vyčarovala nad Bradavicemi, znamení Zla.
Harry běžel za Snapem.
,,On vám věřil!
Jak jste jen mohl!"ječel na něho vztekle.
,,Sectumsempra!"
On však kletbu odrazil.
,,Dovolujete si na mě používat má vlastní kouzla, Pottere?!
Ano, to já jsem Princ dvojí krve"
~~~
Všichni stáli na nádvoří, kam z Astronomické věže dopadlo bezvládné tělo Albuse Percivala Wulfric Briana Brumbála.
Minerva McGonagallová stála nad jeho tělem a roztřesenou rukou sáhla pro hůlku.
Harry s pláčem klečel u svého ředitele, u toho úžasného, skvělého člověka.
Hermiona stála u Rona a Ginny, oběma dívkám z očí kanuly slzy, kousek od Harryho stála Caroline.
Z bouřkových očí stékaly slzy a hleděli na Albuse Brumbála.
Minerva McGonagallová pozvedla svou rozsvícenou hůlku k obloze, ve znamení vzdání česti a uznání.
Po ní jí následovali stovky dalších.
Celá škola stála na nádvoří s hůlkami rozsvícenými u největšího čaroděje všech dob, Albuse Brumbála.
ČTEŠ
Caroline
Fanfic,,Našla jsem svého bratra!" Caroline rozhodně není obyčejná.. jaké klišé, ale opravdu je tomu tak. Co se stane po jejím odjezdu z Francie, kde vyrostla? Co všechno se změní, když pozná chlapce který zůstal naživu...? Snad se vám příběh bude líbit:) ...
