Caroline

Amorův Šíp

Po prázdninách strávené v Doupěti se měla Caroline vrátit zpět do Bradavic.

Poslední den, bylo téměř nemožné dostat se k ní, aniž by jste doslova, nezakopli o Freda.

Za poslední dva měsíce, kdy spolu byli denně, si neskutečně zvykli na přítomnost toho druhého, a teď když měla odjet Caroline zase pryč..bylo to pro oba těžké.

Když stála Caroline na nádraží King's Cross, vedle ní na zemi ležel její kufr a kousek od ní stál Ron a Ginny, lámal ten pohled Fredovi srdce.
Paní Weasleyová ještě Rona a Ginny s Caroline objímala a líbala a přála šťastnou cestu.
George je z vesela objal a odskotačil zpět.
Fred obejmul Ginny a rozloučil se s Ronem, pak přišel k ní.
,,Tak.."
,,Tak?"
,,Napíšu ti, každý den!
Bude se mi hrozně moc stýskat!"prohnul jí v zádech a věnoval jí dlouhý polibek.
Paní Weasleyová se pokoušela dělat, že nic nevidí, a snažila se zapnout Ginny svetřík.

Fred stál vedle své matky a hleděl na dívčí postavu, mizijící ve zdi mezi přepážkami 9 a 10.

~~~

,,Harry!"vykřikla Caroline hlasitě, sotva prošla zdí, a vrhla se kamarádovi kolem krku.
Ve vlaku se podobně přivítala i s Hermionou a pak si všichni povídali.

Když dojeli do Bradavic, bylo moc příjemné mít tu zase Brumbála.
Bez Umbridgeové tu bylo hned mnohem krásněji.

Trvalo asi týden, než si všichni zvykli na nový rozvrh a celkově se zpět zařazovali do školního života.

Caroline seděla teď ve Velké síni a zamýšleně si mazala toust.
Po snídani měli lektvary.
Letos měli menší změnu, učil je pan profesor Křiklan, a Snape si vzal své vysněné místo učitele Obrany proti černé magii.

,,Jestli pak víte, co je tohle za lektvar?"začal Křiklan svou první hodinu.
,,Amorův Šíp
Je to nejsilnější nápoj lásky."vykřikla horlivě Hermiona.
,,Správně slečno Grangerová"
,,Každému voní jinak, podle toho co ho nejvíce přitahuje..
Já například cítím, nový pergamen, čerstvě posekanou trávu a..matovou zubní pastu"
Řekla Hermiona na konec, čichají ke kotlíku.

Když se hodina blížila ke konci, většina studentů si přála smět přičichnout k Amorovu šípů.
Profesor Křiklan, jim to nakonec dovolil.
Caroline se opatrně naklonila ke kotlíku.
Zhluboka vdechla tu vůni.
,,Co cítíš?"vyptávala se Hermiona zvědavě.
,,Vanilku...a nové koště..čerstvý vzduch..a.."zarazila se.
,,A co ještě?"
,,A Freda.."řekla ne příliš přesvědčeně.
Hermiona se na ni zkoumavě podívala, nic však neřekla a odcházely spolu tedy na Péči o kouzelné tvory.

Caroline stále nemohla vyhnat z hlavy tu vůni co cítila v kotlíku s nápojem lásky.
Stála teď před Hagridovou hájenkou a hleděla k lesu.
Cítila že kolem ní procházejí lidé, konečně se zastavili a ona se poplašeně otočila.

Znovu si vzpomněla na to co cítila..
Vanilka, čerstvý vzduch, jako když letěla s Fredem po školních pozemcích..nové koště, a tu příjemnou uklidňující vůní..byl to Fred Weasley, ta příjemná vůně...doteď jí otupovala mysl.
Ale cítila ještě něco.
Byla to ta samá vůně kterou cítila právě teď.

Stála a hleděla do dvou šedomodrých očí, které se na ni sebevědomě smály.
Zamotala se jí hlava a kolena se jí třásla.

Jakto že cítila vůni, Draca Malfoye?!

Když se po skončení vyučování posadila ve společence, nemohla na to pořád přestat myslet.

Milovala Freda, to věděla určitě.
Ale co měl znamenat ten Malfoy?!

Když se druhého dne, kolem třetí hodiny odpoledne vracela z bylinkářství, rozhodla se že si o tom promluví s Ginny.
,,Ale ne..kvůli Fredovi, vždyť je to její bratr a..navíc ho mám vážně ráda!"došla pak zase k jinému závěru.
,,Řeknu to Hermioně, promluvíme si s ní"rozhodla se a přidala do kroku.
,,Ahoj"ozvalo se jí tak těsně u ucha, až polekaně nadskočila.
Otočila se, a valila oči na člověka stojícího za ní.
,,Ahoj"snažila se nepískat překvapením.
,,Tak jak se máš?"usmál se.
,,Fajn, ty?"řekla Caroline Dracovi a už se otáčela k rychlému odchodu.
,,Počkej"chytil jí za paži, po které něžně sklouzl k dlani.
Přelétla očima jeho ruku, chytající tu její a pohlédla mu do očí.
,,Hm?"a odtrhla svou ruku pryč.
,,Ale no tak..Weasley tady přece už není"položil jí dlaň na tvář.
Věnovala mu jeden napůl nevěřícným a napůl vražedný pohled a rozeběhla se k hradu.
,,Carol!
No tak, nezlob se!"
Zpomalila a otočila se na něho.
,,Co?"
Doběhl až k ní.
Omotal svou paži kolem jejího pasu, tak aby si jí pevně přitiskl k sobě a ona se nemohla skoro ani hnout.
Naklonil se k ní, a pak jí políbil.

Ginny, hledící z okna na školní pozemky, zalapala po dechu a drkla do Harryho s Ronem, s bradou u země.

Otočili se pelášili pryč, do Nebelvírské věže.

Caroline vrazila drobnou pestičkou do Dracova hrudníku a vztekle se mu zahleděla do tváře.
Vytrhla se mu a rychle utíkala do hradu.
Hned za dveřmi do vstupní síně se svezla po zdi na zem a schoulená do klubíčka se rozplakala.

,,Carol"oslovil jí někdo.
Zvedla uslzený obličej a pohlédla do jeho zmatené tváře.
,,Proč brečíš?"zeptal se zaraženě Harry.
,,Spíš proč se do háje, líbá s Malfoyem!?"skočila do toho Ginyy.
,,Chudák Fred, tohle si vážně nezaslouží!"řekl Ron.

,,Ale to není moje vina!
Já miluju Freda, to Draco mě chytil a já se nemohla ani hnout!"rozvzlykala se hlasitěji.
Chvíli na ni oněměle zírali.

,,Promiň...já..já jsem tak blbá"obejmula jí Ginny.
,,Promiň Carol"stiskl jí Ron v objetí.
,,Omlouvám se"schoval ji ve svém náručí Harry.

Pak už přes slzy skoro neviděla, cítila jen že jí něčí paže vzaly do náruče a někam jí nesly.
Když se s ní někdo posadil do křesla, podle vůně Nebelvírské společenky, snažila se přes slzy zaostřit.
Už po druhé za poslední dva dny ucítila tu příjemnou a známou vůni.
,,To není možný"zamumlala si pro sebe a chystala se otřít si oči.
,,A proč je to nemožný?"

A ten polibek jí dokonale uzemnil, přesvědčil že se nemýlila.
Takový polibek znala dobře, mohl to být jen jeden jediný člověk.
,,Frede"objala ho pevně kolem ramen.

Znovu jí políbil.
,,Neplakej"políbil jí na tváře, plné slz.
Caroline naplnil zvláštní a naprosto úžasný pocit.