1)

71 8 2
                                    

"Elizabeth okamžitě pojď sem!" zakřičela na mě matka. Sjela jsem zábradlí a ocitla jsem se v obýváku, kde na mě čekali rodiče a opět se mračili. Nic jiného totiž neumí.

"Tak co jsem provedla?" zeptala jsem se, i přesto že jsem věděla, co jsem udělala a přitom jsem se smála. "Co víš o těch "obrazech" na kostele?" zeptal se mě otec. "Můžu za to já a naše parta." řekla jsem se smíchem a využila jsem možnosti ticha k útěku. Otevřela jsem okno v přízemí a vyskočila jsem na zahradu. Než jsem utekla, zaslechla jsem ještě jak otec řve z okna: "Počkej až se vrátíš, tě zabiju!". Se smíchem jsem pokračovala dál.

Běžela jsem až do naší klubovny na kraji města. Když jsem tam přišla, byla uvnitř celá parta. "Taky jste utekli před průšvihem?" zeptala jsem se a mrkla jsem na Amy. "Mě matka přistihla při kouření." řekla Sue. "Nás s Georgem zase přistihli policajti při rvačce, až se o tom dozví táta tak jsme mrtvý." řekl Gabriel. Amy neřekla nic.

Doufám že mi odpustíte krátkou kapitolu. Tahle úvodní kapitola měla být kratší! Následující kapitoly se pokusím prodloužit. Doufám že vás tenhle příběh zaujal a budete číst dál.

Nemrtvá (OPRAVUJE SE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat