3)

44 5 0
                                    

Zrovna jsem na své motorce dorazila domů. Sundala jsem si helmu a vešla do domu ve kterém žiju s rodiči. „Čau jsem doma!" zakřičela jsem do prázdného domu a rozeběhla se po schodech do svého pokoje.

Jen co jsem vešla vrhla se na mě má šedobílá vlčice. „Lehni Elyreo!" křikla jsem na ní povel. Elyrea si poslušně lehla a já ji párkrát pohladila po srsti. (Máma ani otec o Elyreře nevědí a tak jí ukrývám, je to takový můj tajný mazlík) Když jsem dohladila Elyreu vzala jsem do ruky mobil a vytočila George. 

  „Ahoj kotě." řekl když to zvednul. „Ahoj kocourku." oplatila jsem mu pozdrav. „Co bys ráda?" zeptal se. „Pojď k nám prosím." začala jsem ho přemlouvat.  „Velmi rád.....sejdeme se tam co vždy?" řekl.  „Ano, jako vždy u nás na střeše....připravím ti žebřík." odpověděla jsem. „Do dvou minut jsem tam." řekl a zavěsil. 

  „Elyreo schovej se!" křikla jsem a ukázala na vedlejší pokoj který je jen její. Elyrea poslušně odešla a já jsem se pustila do hledání zapalovače a cigaret neboť mi učitelé během dneška vše zabavili.

George byl skutečně po dvou minutách na střeše. Vylezla jsem za ním přes půdu a zapálili jsme si cigaretu.  „Jdeš dneska večer do toho baru?" zeptal se a vyfoukl trochu kouře. „Ne jelikož mám zaracha, ale jelikož jsem dočasně vyloučená tak budu venku místo školy." odpověděla jsem a položila si hlavu na jeho rameno. Políbil mě na čelo a povídá:  „Mohu se přidat princezno?".  „Jen když vezmeš Gabriela abychom byli všichni." řekla jsem a škodolibě se zasmála.  „Vy jste zase vyloučené všechny tři?" zeptal se a podíval se mi do očí. Kývla jsem. 

Krátce na to se začalo z domu ozývat vytí Elyrey. (Elyrea většinou vyje když cítí přítomnost nepřítele, což může být i máma s tátou)  „Promiň kocourku ale musím jít, zítra v osm v klubovně." řekla jsem a dala mu pusu na tvář. On si mě přitáhl k sobě a řekl:  „Platí kočko.". Potom jsme se chvilku líbali, ale já potom odtáhla své rty a přitiskla jsem svou hlavu na jeho hruď. Zavřela jsem oči a užívala jsem si jeho pevné objetí. Po chvíli mi došlo co se děje a vyklouzla jsem z jeho objetí. Chytila jsem se kraje střechy přesně v místě kde mám okno, rozhoupala jsem se a seskočila na parapet. Potom jsem jen skrz mé velké okno vlezla do pokoje. Obvyklým gestem jsem naznačila Elyreře aby zůstala a sama jsem se rozvalila na postel. 

  „Jsem doma Elizabeth!" zakřičela matka. Pro mě je tohle jasný povel že mě čeká spoustu práce vzhledem k tomu že mám přeci zaracha. Svlékla jsem si černé věci a nahradila je šedými. Rozpustila jsem si cop a nasadila kapucu. Následně jsem zamířila ke schodům.

„Nazdar." řekla jsem matce a postavila se do dveří u její pracovny. (Náš dům je obrovský a proto má matka i otec každý svou pracovnu) Když jsem vstoupila do těch dveří zrovna seděla za svým stolem a koukala do nějakých dokumentů. (Moje matka pracuje na policii a nejspíš proto je pro mě tak těžké být rebelkou a otec vlastní firmu) „Co mám dělat?" zeptala jsem se otráveně a stále jsem stála ve dveřích se založenýma rukama.  „Dojedeš na nákup, uklidíš v kuchyni a vypereš prádlo!" řekla a přitom něco cvakala do počítače.  „Fajn!" štěkla jsem a odplazila se k sobě do pokoje. Opět jsem se převlékla a s helmou v ruce jsem vyrazila ke své motorce. 

Když jsem se vrátila dodělala jsem zbytek práce a šla za matkou.  

 „Mám vše hotovo." oznámila jsem a protočila očima. „Tak běž do pokoje, máš přeci zaracha!" řekla matka a zavřela zamnou dveře.

 „Zítra nejdu do školy a do klubu nemůžu což znamená že si otevřu rum a budu popíjet na střeše." řekla jsem a začala ho hledat. (Nejsem bůhvíjaká alkoholička, ale občas si alkoholu trochu loknu)

Když jsem našla rum zavolala jsem Sue. 

  „Ahoj, jak je v klubu?" zeptala jsem se když to zvedla. „Je tu super nálada, ale nedorazil George, Gabriel říkal že půjde k tobě." odpověděla a bylo znát že už asi trochu pila.  „Jdu mu napsat, měj se." řekla jsem a típla hovor. V tu ránu mi přišla esemeska od George: G:Mohu se stavit kotě? E:Budu moc ráda kocoure.

Nakrmila jsem Elyreu, vzala flašku vína místo rumu a vylezla jsem na střechu.

Po hodině čekání George konečně přišel. Políbil mě na čelo a vzal do náruče. Seskočil semnou až dolů na zahradu za domem a položil mě do trávy. Sám si lehl vedle mě. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a on mě dal pusu do vlasů. Potom jsme nějaký čas pozorovali hvězdy a popíjeli víno. Nakonec jsme usnuli v objetí v trávě.

Probudily mě světla od auta kterým přijíždí táta z práce přesně o půlnoci. "Georgi musíš zmizet, táta přijel!" zakřičela jsem a zatřásla s ním. On se postavil a než jsem se napočítala do tří byl pryč. Já jsem se rozběhla k zadnímu vchodu do domu.

Uvnitř jsem se se svým časopisem rozvalila na gauč. Máma už zaplať pán bůh spala. Táta vešel do domu a když si mě všimnul povídá: "Elizabeth co ty tady?". "To co vždycky otče!" odsekla jsem a dál prohlížela časopis. "Zítra je škola takže padej spát mladá dámo!" křikl na mě. "Tak to se ještě uvidí jestli půjdu teď spát." zašeptala jsem a vydala jsem se do pokoje.

Když jsem byla v pokoji zamkla jsem dveře a zašeptala jsem: "Elyreo, jdeme holka.". S těmito slovy jsem se převlékla a zabalila si pár věcí do batohu. Poté jsem s Elyreou vyběhla z pokoje a běžely jsme ven z domu. Venku jsem si dala sluchátka a připnula jsem Elyreu na vodítko. Potom jsme se rozběhly tichým městem pryč.

Zastavily jsme u klubovny. Jelikož nemá dveře prolezly jsme oknem. Poté jsme vyběhly schody nahoru. Naše klubovna je vlastně taková stará opuštěná chata dvoupatrová uprostřed lesa za městem. Každý tu má vlastně svůj pokoj a pak je tu jedna společná místnost. Amy tu jako jediná žije trvale protože nemá kam jít jak žije na útěku a pod falešnou identitou. Ale teď zrovna tu nebyla, protože byla nejspíš s ostatními v klubu ještě. Já jsem s Elyreou vešla do pokoje který je vyhrazený pro mě a Elyreu. Vybalila jsem si své pyžamo a převlékla se ze sportovního. Elyrea mezitím usnula a tak jsem si lehla vedle ní na matraci. Nemohla jsem ani za boha usnout a tak jsem si začala v hlavě přehrávat vzpomínky na celý můj život...

Jaký život může asi tak Elizabeth mít?  Dozvíte se v následující kapitole :)



Nemrtvá (OPRAVUJE SE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat