Murder (Gejmr a Marwex)

16. Oni ho unesli!

Enjoy!
Lucc ❤

Marwex-
Hlas se mi zadrhl v okamžiku, co jsme ho uviděl.
,,Tati?"
Oslovený zvedl hlavu a ve chvíli, co ho uviděl se mu oči naplnily slzama štěstí.
,,Marku!" Vykřikne a obejme mě, jak nejlépe dokáže.
,,Co tady děláš?" Zeptá se poté, co se od něho odtáhne.
,,Víš..já už pro ně nechtěl dělat. Hlavně po mě šel ten neznámý slavný vrah."
,,A neudělal ti nic? Jak jsi se to dozvěděl, že po tobě šel?" Chrlí jednu otázku za druhou a v očích se mu odráží strach.
,,Neudělal mi nic. A ..sám mi to řekl.." poslední větu jsem zašeptal, aby to nikdo neslyšel.
,,Proč by ti vrah říkal, že tě má zabít?"
Zeptá se taky potichu pln překvapení.
Jak rád svého syna vidí...
,,On je to můj přítel." Vydechnu a netušil jsem, že to jde, ale vykulil oči ještě víc, div mu nevypadly.
,,To..to jak? Takže mi chceš říci, že máš přítele.. dobře to jsme s mamkou museli čekat..ale, že to bude vrah...to jsem nečekal."
,,No víš..to není ledajaký vrah..on to je Gejmr.."
,,Ten se kterým natáčíš ta tvoje videa pokud se nemýlím?" Zeptá se zamyšleně, ale poté se mu na tváři usadí úsměv.
,,Pokud se odsud dostaneme, tak bych ho rád poznal." Řekne a tentokrát vypadávají oči překvapením mě.
,,Dobře." Usměju se a opět ho silně obejmu.
Jsem rád, že je v pořádku.

Gejmr-
,,Bingo!" Stále tu je jeho adresa.
Jako ne, že bych nevěděl, kde bydlí..ehm.. dobře, nepamatuju si cestu.
Navléknu na sebe bundu a Ihned zamířím podle map na adresu, kde bydlí.
Jednou krátce zazvoním na zvonek a dveře mi otevře už od pohledu sympatická žena s úsměvem na tváři.
Překvapeně se na ní podívám, ale ihned to zamaskuju úsměvem.
,,Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je doma Marek." Řeknu a její odpověď mi asi zastavila celý oběh v mém těle.
,,Ahoj, Marek doma není, nějací pánové říkali, že jel na schůzku, ohledně nějaké spolupráce...Ty..ty jsi ten, díky komu je tak šťastný?" Zeptá se pak a já se polichoceně usměju.
,,Ehm..asi to tak už bude. Jsem Michal, těší mě." Řeknu a podám s ní ruku.
,,Monika, těší mě." Úsměv mi oplatí.
,,Tak až se Marek vrátí, tak já mu ihned řeknu, aby se ti ozval, ano?" Řekne a já souhlasím.
,,Děkuji moc. Nashledanou." Řeknu a pomalu se otáčím k odchodu.
,,Není zač, měj se Michale." Ozve se mi ješte za zády a mladá žena za sebou s úsměvem na tváři zavře dveře.
,,Takže schůzka ohledně spolupráce. Proč mi o tom neřekl?"  Mumlám si cestou sám pro sebe..

Unesli mi tátu. A dokud já neseženu všechny informace k té zbrani, tak mi tátu nedají."

V moment, co si vzpomenu na tyto slova mi to postupně začíná docházet. A tělem začíná proudit neskutečný vztek!
Oni unesli i Marka!
V ten den šel sám a já ho pustil.
Jednou jedinkrát jde sám a hned ho unesou!
Musím něco vymyslet...
Proběhne mi hlavou, vezmu do ruky telefon a projíždím kontakty, kdo by mi mohl pomoci...

Tak další kapitola je tu!
Snad se líbilo.
Lucc ❤