Relics of Vampires (Diabolik Lovers FF)

SHUU - Chapter 13

"Můžeme jít?" zeptala jsem se Shua když si vzal svojí tašku s papírama co měl na jednání. "Jo jdeme." přikývl a vyšli jsme z pokoje. Šli s jsme bok po boku, nikdo neřekl ani slovo. Sakra, nemůžu to rozdýchat. Zanadávala jsem si v duchu a lehce se začervenala. Hlavou mi prolítla jeho věta: "rozhodně je to víc sexy." Sakra, soustřeď se, řekla jsem si znova a zatřásla hlavou. Cestou jsme potkali Ayato s Chikou. "Tak už jedete?" zeptal se Ayato. "Jo" odpověděla jsem jednoduše. "Tak si to užijte." křikla za námi ještě Chika než jsme vyšli ven. Nastoupili jsme do limuzíny a vyjeli. "Kam až jedeme?"  zeptala jsem se abych zjistila jak dlouho potrvá cesta. "Jen do sousedního města. Počítám že cesta nám zabere tak hodinku." řekl Shu když se díval na hodinky. "A o čem vlastně budete jednat?" zajímala jsem se, jelikož Shu mi řekl že na jednání jít nemůžu. "O zákonech na nový rok, budeme probírat, kdo přebere jaké společnosti, dále také budeme probírat na jaký termín připadnou důležité slavnosti a akce. Ti co tam dnes se mnou budou, tak s nimi pak budu jednat až zastoupím Heinze, takže si musíme držet blízké vztahy." vysvětlil znuděně. "Moc se ti tam nechce co?" utahovala jsem si z něj. "A proč by mělo, je to otravný." řekl upřímně a já se jen ušklíbla. Shu zaklonil hlavu a z hluboka vzdychl. S pobavením jsem ho pozorovala, ale něco mě zarazilo. "Shu, jsi v pořádku?" zeptala jsem se starostlivě. "Proč se ptáš?" zvedl hlavu překvapeně. "Přijde mi že jsi bledší než normálně." vysvětlila jsem mu a pořádně jeho vzhled prozkoumala. "To se ti jen zdá." řekl a uhnul pohledem. 

Dojeli jsme na místo. Řidič zastavil u vchodu. Shu vystoupil a podal mi ruku. Jeho pomoc jsem přijala a také jsem vystoupila. Stáli jsme před nějakým zámkem, neměla jsem čas si ho prohlédnout, jelikož Shu mě již táhl dovnitř. "Vítáme vás pane Sakamaki." ozvalo se když jsme vešli dovnitř. "Mé jméno je Ruki Mukami a budu vás tu dnes provázet." řekl kluk asi v našem věku, a uklonil se. Měl na sobě černé sako a šedivou košili. Měl tmavě šedivé vlasy. Najednou se vedle něho vynořila drobná blondýnka. Na ruce měla sytě červené tetování. To znamená že Ruki je z aristokrat. "Tohle je má "upíří dívka" Komori Yui." představil ji a ta se uklonila. "Děkuji a těším se na spolupráci." řekl zdvořile Shu. "Dovolte mi představit mojí přítelkyni, Annie Enasaki." řekl Shu a já se uklonila. Moc mě těší, pane Mukami." pozdravila jsem a jemně se usmála. "Potěšení je na mé straně." odpověděl Ruki. "Můžeme tedy jít pane Sakamaki?" zeptal se Ruki a ukázal na dveře kde se pravděpodobně bude konat jednání. "Yui, prosím doprovázej slečnu Enasaki kam si bude přát." rozkázal jí přísně a Yui přikývla. "Tak pak se uvidíme." řekl jsem na rozloučenou Shuovi a ten mě jen pohladil přes záda když jsem odcházela. 

"Slečno Enasaki, můžu vám nabídnout něco k pití?" zeptala se mě Yui. "Ano proč ne." řekla jsem s úsměvem. "A klidně mě oslovuj jménem." řekla jsem a podala ji ruku. "Jsem  Annie." Yui mi rukou potřásla. "Já jsem Yui." řekla už s úsměvem. 

Seděli jsme v malém salónku a pili kafe. Zjistila jsem že Yui, byla dcera pána, který pracoval jako vedoucí v tátově podniku. "Hmmm, ale na výběrové slavnosti jsem si tě nevšimla." řekla jsem zamyšleně. "Taky nás tam bylo hodně, ale já si tebe překvapivě pamatuji, nevím proč, možná to bude tím zlatým tetováním." řekla ironicky Yui a rozesmáli jsme se.  "To jednání jim trvá docela dlouho." řekla jsem když jsem se dívala na hodinky. Bylo půl 6, to znamená že u jsou tam zavření 2 hodiny. V tu chvíli přišla služebná a oznámila nám konec jednání. Zvedli jsme se tedy a šli zpátky. Shu již na mě čekal a vedle něho Ruki. Došli jsem až k nim. Otočila jsem se na Yui. "Ráda jsem tě poznala Yui." řekla jsem a otočila jsem se zpátky na Rukiho. "Někdy k nám přijeďte na šálek čaje. Rádi vás uvítáme." řekla jsem a stoupla si již vedle Shua. "Děkujeme za nabídku." řekl Ruki a naposledy se uklonil a vyprovodil nás. Se Shuem jsme nastoupili do auta a rozjeli se domů.